Nagisa Óšima / Životopis ve čtyřech aktech

„Pokud bych zjistil, že umírám na rakovinu, budeš to ty, Óšimo, kdo může natočit mou smrt.“

Kei Sató (herec)

Japonský režisér Nagisa Óšima bývá často považován za hlavní tvář „japonské nové vlny“. Mnozí jej neváhají označit dokonce za jejího iniciátora. Nezřídka se setkáme i s charakteristikami jako „japonský Godard“ nebo „samuraj japonského filmu“ – jelikož režisér sám tvrdil, že pocházel ze samurajského rodu (tento titul však musel sdílet s Akirou Kurosawou, který byl častován podobně). Tyto příměry jsou pozůstatky z éry šedesátých let, kdy se divácké povědomí o japonském filmu teprve vytvářelo a bylo potřeba vymýšlet efektní hesla a zkratky, jak divákům přiblížit desítky nových exotických režisérů, kteří se náhle začali hlásit o své místo v dějinách kinematografie. 

Jelikož Óšima debutoval v roce 1959, tedy přesně v období nástupu nových evropských vln, a filmové studio Šóčiku veřejně prohlásilo, že si buduje vlastní nouvelle vague, nebylo nic snazšího než japonské režiséry s jejich evropskými kolegy porovnávat. Óšima se proto stal „Godardem Východu“, přestože jeho tvorba nebyla té Godardově příliš podobná – postačil fakt, že oba měli sklony provokovat a točili levicové politické filmy....