Ženy, které se nezdráhají bojovat, provokovat a zlobit / Potížistky
Smysluplný dárek v podobě sedmidílného dokumentárního cyklu Potížistky nabídla Česká televize v březnu u příležitosti Mezinárodního dne žen. Kateřina Kořínková Sobotková v roce 2022 režírovala úspěšnou Kroniku orgasmu, s kreativní producentkou Veronikou Slámovou pak o dva roky později spolupracovala na Kronice šťastného dětství. Obě tentokrát přizvaly do týmu režisérku Bibianu Beňovou a vytvořily poselství o historickém i současném snažení nejen žen, ale i mužů za zrovnoprávnění a odstranění genderových nerovností.
Dramaturgický koncept celého cyklu je jednoduchý a jasný. Autorky v každém dílu srovnávají jednu ženu z historie, která se zasadila o proměnu života československých žen, s její současnicí se stejnou agendou. Sledují přitom, nakolik se během několika desítek let podařilo věci posunout a změnit, případně kde společnost stagnuje nebo se dokonce vrací nazpátek. Tematicky se jednotlivé krátké epizody (každá má zhruba patnáct minut) věnují vědě a vzdělávání, rodinnému životu a právu, pracovnímu trhu, manželství a rozvodu, politice, sportu a umění. Poslední díl je věnovaný mužům potížistům, již kolaborují s feminismem.
Kromě důležitých faktů a statistik doplňují příběhy nezdolných žen také Kakalíkovy animované karikatury a ukázky z československé filmové a televizní tvorby, jež dané téma efektivně odlehčují. Tíhu osudů vzdorných feministek, nehybnost legislativy či paralýzu stereotypních společenských a kulturních diskurzů tak vyvažují vtipné postřehy či poznámky, které publiku pomáhají strávit předkládané informace a emoce. Nechybí ani výpovědi expertek a expertů, kteří vysvětlují dobový background či analyzují stávající situaci a jejich dopady na rovnost žen a mužů. Seriál přehledně předkládá, jak ženy za více než sto let bojovaly nejen o možnost vzdělávat se, volit, pracovat a rozhodovat o sobě i svých dětech, ale jak se dál snaží prosadit legislativní změny souvisejí s jejich právy a identitou či se způsoby reprezentace.
Díky Potížistkám se tak diváci a divačky seznámí s první českou lékařkou Annou Bayerovou či telegrafistkou Ludmilou Bozděchovou, historicky první rozvedenou ženou Annou Lauermanovou-Mikschovou a také s někdejší elitní atletkou Jaroslavou Jehličkovou. Autorky připomenou političky Františku Plamínkovou a Miladu Horákovou, prezidentka Tomáše Garrigue Masaryka, režisérky Věru Chytilovou a Ester Krumbachovou. Své životní trajektorie směřující k pomoci prosazování možností a práv žen odhalí chiruržka Barbora East, manažerka Katarína Kakalíková, aktivistka Johanna Nejedlová, triatlonistka Aneta Grabmüllerová, výtvarnice Marie Lukáčová a Josef Petr z Ligy otevřených mužů. Potížistky připomínají, že některé z žen za svůj boj (nejen) s patriarchátem položily život, zatímco jiné příběhy vyznívají pozitivně dojemně.
Přestože by se mohlo zdát, že krátký formát musí nutně znepřehlednit či zjednodušit dané tematiky, autorkám se podařilo vytěžit z dané oblasti to nejpodstatnější. A to i za cenu určitého zhutnění genderové agendy do pouhých dvou empirických kategorií – žen a mužů. Nastínění daných problémů však ukazuje, že za každým zvoleným tématem se nachází mnohem víc nuancí a překážek, které je třeba si nejen uvědomit, ale rovněž se je snažit překonat.
Potížistky jsou svou přístupností délky i pojetím zpracování nejen vhodné pro všechny divačky a diváky, ale chtělo by se říci, že i povinné k pochopení stávajících zanícených genderových společenských ran. Stejně tak by se mohly stát součástí školní výuky či seminářů a workshopů o genderové rovnosti v Česku. Dokládají totiž, že vzdorné potížistky dokážou svou paličatostí a vytrvalostí měnit zakořeněnou nespravedlnost.