Grand Pricks / Grand Prix

Štěpán Kozub se potuluje mezi auty na parkovišti, kamera se na něj lepí a čeká, co provede. Úvodní scéna nového snímku Jana Prušinovského Grand Prix nápadně připomíná začátek autorova snímku Kobry a užovky, v němž se Kryštof Hádek potuluje
mezi chatkami s podobným úmyslem: obohatit se lupem. Podobné charaktery potácející se na sociálním dně, kde umně balancují na hraně mezi karikaturou a uvěřitelností, jsou Prušinovského značkou už od dob seriálového i filmového Okresního přeboru.

Prušinovský je takřka jediný tuzemský tvůrce, který dlouhodobě navazuje na českou komediální tradici. A daří se mu to hlavně proto, že mísí odpozorované, autenticky buranské charaktery a obecně lehkou zábavu s vážnějšími tématy jako umírání či sociální otázky. Oproti komediálnímu střednímu proudu uvízlému ve stereotypech naopak různá
klišé rozrušuje, a především dává svým postavám důstojnost.

V novince Grand Prix, což je od snímku Okresní přebor – Poslední zápas Pepika Hnátka z roku 2012 jeho první dílo čistě podle vlastního scénáře, se Prušinovský vydal na zrádnější terén. Nehledá způsob, jak komedii či satiru spojit s dramatičtějšími polohami, ale...