Pokaždé jiná a stále stejná / Božena Němcová jako fikční hrdinka

Božena Němcová patřila a stále patří do panteonu národních hrdinů (a hrdinek). V anketě příznačně nazvané Největší Čech skončila na hezkém desátém místě, za devíti muži, čímž si zajistila nejlepší umístění mezi českými ženami. Všeobecnou pozornost přitahovala nejen spisovatelčina tvorba, ale i její osudy. Dokonce by se dalo říct, že její dílo postupně zastarávalo – přiznejme si, kdo dnes čte Boženu Němcovou? Její osudy naopak získávaly stále více pozornosti, čehož jsou dokladem i četná fikční zpracování jejích životních peripetií.

Popularita Němcové vyrůstala především z toho, že se jako žena prosadila ve světě mužů, otevřeně porušovala dobové konvence nebo že se netajila svými milenci. O jejím životě byla sepsaná řada knih, vycházely edice jejích dopisů, jež se mnohdy stávaly podkladem pro filmové a televizní adaptace, v nichž se zase velmi často vyskytovaly citáty z díla Němcové, především z jejích dopisů. V letech 1960–2021 vzniklo několik snímků s Boženou Němcovou jako protagonistkou. Kromě toho se objevila v řadě dalších děl jako vedlejší postava. V tomto textu se zaměříme na tituly, pocházející z odlišného produkčního, politického a kulturního prostředí: celovečerní filmy Horoucí srdce (1962), A tou nocí...