V zajetí Gracelandu / Priscilla

4. 9. 2024 / Julia Pátá
kritika
Placený

Postupný zánik kultury celebrit a nástup digitální demokratizace slávy zavdal příčinu k podvracení zavedených narativů a hlasů v dosavadním pop kulturním kánonu. O to větší výzvou je otevírat alternativní příběhy slavných, kteří se postupem času stali zafixovaným kulturním artefaktem existujícím ve víceméně automatických frázích. Mezi tyto polobohy patřil i Elvis Presley, jehož život se v posledních letech dočkal několika filmových zpracování včetně campového biopicu Baze Luhrmanna Elvis (2022). Poslední z nich, ve kterém režisérka Sofia Coppola místo opulentnosti staví na odiv vyprázdněnost a osamělost Gracelandu, by se obešel bez Elvise samotného. To Priscillu činí nejvíce polidšťujícím přírůstkem do legendy „krále rokenrolu“.

Nejnovější snímek americké režisérky totiž odchází ode všech dosavadních nablýskaných představ o Elvisovi a přesouvá pozornost na osobnosti, které dosud existovaly ve stínu jeho slávy. Priscilla nejenže odhaluje vybledlou a monotónní každodennost za superstar opředenou četnými mýty. Hlavní hlas věnuje Priscille Presley. Ta své vzpomínky na dlouholetý vztah a manželství s Elvisem zachytila v memoárech Elvis and Me vydaných v roce 1985. Začínají reflexí...

Zpět

Přečtěte si celý článek

Tento článek je zamčený.
Přečíst si jej můžete po zakoupení daného čísla časopisu.

Koupit časopis

Máte číslo už zakoupené? Přihlaste se.

Přihlásit se

Sdílet článek

Článek vyšel v čísle

Filmoví solitéři

154 / srpen 2024
Více