Život v křehké naději / Anora

Hlavní soutěž canneského festivalu často obsahuje prestižní projekty známých režisérských jmen, obvykle vynikající nejen obsazením, ale i stopáží neklesající pod dvě hodiny. Vítězné filmy v posledních letech charakterizuje i divácká vstřícnost, míchání žánrů a pokusy o završení a překračování dosavadního rámce stálých témat a metod. I letošní vítězný snímek, tragikomedie Anora, amerického režiséra Seana Bakera v sobě tuhle spektakulárnější linii canneské soutěže obsahuje. Díky Bakerově respektu k hrdinkám a hrdinům z okraje společnosti a snaze dívat se na svět do nemalé míry z jejich perspektivy si ale Anora udržuje i část intimity charakteristické pro „skromnější“, komornější příspěvky do soutěže. Baker se tak letos v Cannes stal patrně nejznámějším a teď i nejvýše oceněným filmovým tvůrcem, který se ve svých filmech soustavně věnuje sexuálním pracovníkům a pracovnicím.

Třiapadesátiletý losangeleský režisér, scenárista, producent a střihač s oblibou říká, že vyhledává témata a postavy nedostatečně zastoupené v médiích a ve filmu. A tvrdí, že ho při tom vede i „sobecký“ zájem. Během příprav projektu se sám dovzdělává. Připravil s tímto krédem už několik krátkometrážních i celovečerních filmů natáčených na různá média a s různou...