Postkoloniální otázky ze všech stran / Dahomey
Dokumentární esej Dahomey francouzsko-senegalské filmařky Mati Diop o návratu dahomejských soch z Francie do západoafrického Beninu vyhrál hlavní cenu Zlatého medvěda na 74. ročníkuBerlinale. A stal se i symptomatickou tečkou za pěti lety berlínské dramaturgie Carla Chatriana.
Jedenačtyřicetiletá Mati Diopje známá jako režisérka dokumentárních i hraných filmů, ale také jako herečka, například ze snímků Claire Denis 35 panáků rumu a Avecamour et acharnement, případně z amerického filmu Simon Killer Antonia Campose, odehrávajícího se ve Francii. Na poli celovečerní hrané tvorby debutovala jako režisérka v roce 2019 snímkem Atlantique, mysteriózním dramatem ze senegalského Dakaru, které na festivalu v Cannes získalo Velkou cenu poroty.
Na tiskové konferenci letošního Berlinale Diop řekla, že Dahomey původně také chtěla připravit jako primárně hraný, fikční projekt. Výsledný film zčásti vypráví jedna ze soch, velký dřevěný portrét dahomejského krále napůl v (pa)rybí podobě. Hlas skulptury, soudě podle závěrečných titulků, vznikl kombinací několika lidských nahrávek a jejich následnou úpravou. Vypravěč k nám...