Berlinale: Bohémsky beztížný Adam Sandler / Spaceman
Vyhlížené tituly na letošním končícím Berlinale vícekrát ukázaly, že science fiction motivy pokaždé nezaberou. Pokud pomineme mimořádný snímek A Different Man (2024) Aarona Schimberga, který vědeckofantastické prvky ponechal bokem ve prospěch komplexní zápletky, soutěžní snímky s touto žánrovou slupkou dopadaly všelijak. Italský Another End si z novinářské projekce odnesl nesouhlasné bučení, porotou oceněný L’Empire zase na premiéře rozdělil rozlehlý Berlinale Palast na dva nesourodé tábory: jednak bezvadně se bavící stoupence výstředního univerza Bruno Dumonta, jednak zaražené návštěvníky, kteří ohodnotili bezmála dvě hodiny vlažným, neprotahovaným potleskem.
Novinářská projekce nesoutěžního snímku Spaceman (Kosmonaut z Čech, 2024) nemohla začít bez žertovných vsuvek, konkrétně pokusu o roztleskání, když v úvodních titulcích bliklo jméno Adama Sandlera. Zmíněný americký komik skutečně pojal pozdější tiskovou konferenci jako sérii výstupů a seriózní dotazy – na něž zjevně neměl žádnou rozmyšlenější odpověď – obracel v postpubertální humor. Každopádně ve snímku Johana Rencka odehrál suverénně roli neusměvavého kosmonauta Jakuba, jehož několikaměsíční beztížná mise ústí v pocity osamělosti a vize rozpadu manželství po dlouhém odloučení. Stále vyčerpanějšímu Jakubovi začne záhy dělat nevítanou společnost Hanuš, krutý trest pro každého arachnofobika.
Spaceman je přehlídkou vrásčitých a zpravidla špatně vyspalých obličejů, jejichž majitele na kohosi přehnaně dlouho čekají. Renck – mezinárodně ceněný za seriál Černobyl (2019) – bolestné vrstvy osamělosti a odloučenosti dokonce připodobnil ke každodennosti koronakrize (byť film v tomhle ohledu žádné zásadnější paralely nenabízí). Veskrze žánrový, srozumitelně vystavěný Spaceman příjemně v programu osvěžil. Na druhou stranu přítomnost této hvězdně obsazené položky z produkce Netflixu – film má premiéru 1. března – na červeném berlínském koberci dává prostor i pro všetečnější otázky. V jádru zápletky totiž zůstává protiklad, který vynikne právě při desetidenním sledování leckdy nekomerčně orientovaných, záměrně zpomalených děl.
Renck nechává svého protagonistu mučivě čekat a rozjímavě zpomaluje vnímání času postav, aby současně čile vyprávěl zřetelně směřující a soustředěný příběh. Divák ovlivněný méně spěchavými filmy na Berlinale si snadno záhy začne představovat, jak by mohlo vyniknout, kdyby režisér přistoupil k Jakubovi a jeho odloučenému trápení ještě plíživěji, filmařsky radikálněji. A nezdá se, že by Renck tuto variantu kompletně zavrhoval: ostatně pointa cílí na uzavření pozvolné interakce s Hanušem, méně pak motivů, které propojují Jakuba s lidmi na Zemi. Jejich někdy až náhlé vyřešení budí dojem, že se poměrně konfliktně stříhalo. Právě členitější linie na Zemi přitom snímek zrychlují a od Hanuše dále odpoutávají.
Pro česky hovořící mají každopádně pozemské scény specifický půvab. Kosmonaut Jakub totiž skutečně pochází z České republiky a americký film adaptuje sedm let starý román Kosmonaut z Čech tehdy debutujícího Jaroslava Kalfaře. Silný český podíl na realizaci – včetně natáčení v českých lokacích – z jedné strany pohlídal výslovnost jmen a správnost nápisů. Teprve v závěrečných titulcích notoricky kolabuje diakritika (vesměs chybí, potažmo se lze dočíst, že Dvořák složil „Mesicku na nebi hlubokém“). Z té druhé vedl k roztomilému řešení učinit z České republiky vlivnou základnu, odkud zaznívají smělé výroky o soupeření s jihokorejským vesmírným programem. Zvyknout si vyžaduje nadhled, v zásadě analogický tomu snést, že obří monstra ničí a požírají i jiné země než Japonsko nebo Spojené státy.
Jelikož Johan Renck adresně české motivy na tiskové konferenci komentovat příliš nechtěl, bez pořádného zasvěcení do zákulisí zůstává otevřené, nakolik jejich vrstvení jinak intimnějšímu vesmírnému rámci vlastně pomohlo a jakými proměnami se během realizace v tomto směru prošlo. Zatímco většina filmů uvedených na Berlinale si v předchozích dnech zajistila výraznou, mnohdy již neopakovatelnou pozornost, Spaceman v metropoli Německa spíše zahříval zájem. Hlavní kolo diváckého posuzování spustí Netflix již tento pátek.