Natáčení hraného filmu je jedna velká perverze / Rozhovor s Martinem Ježkem
Někdo vyvolává film, jiný zase ďábla, přičemž někteří svedou skloubit obojí dohromady. Martin Ježek na MFDF Ji.hlava představil své nejnovější dílo Satan mezi námi (2023), jež v sobě snoubí právě fetišistické zaujetí materií analogového filmu s fascinací infernální temnotou. Ježek patří k nejaktivnějším tuzemským experimentátorům posledních dvou dekád a dokáže rozličné tradice experimentálního filmu jak ctít, tak je všelikými cestami ozvláštňovat. Rejstřík (pře)tvořivě-destruktivních postupů found footage snímků v Satanu mezi námi překračuje (a současně rozšiřuje?) tím, že hledáčky několika svých kamer upnul k samotnému natáčení okultně laděného filmu Arvéd (2022) Vojtěcha Maška.
Tím jako by uzmul obrazy Arvéda ještě ve stadiu jejich zrodu a dal jim možnost života zcela nového, vůči Maškovým záměrům zřetelně odlišného. Daný parazitický koncept se stane výchozím bodem trajektorie tohoto rozhovoru, načež dále se jeho cesta povine přes pražské filmové ateliéry, čpavkem čpící chřtán Etny, kam se Ježek vypravil pro svou, herzogovsky řečeno, „lekci temnoty“, premiéru Satana mezi námi na MFDF Ji.hlava, abychom se závěrem opět vrátili na plac.
Se svými...