Dvakrát o civilizaci / 76. ročník MFF Locarno

Filmový festival v Locarnu skončil letošního 17. srpna udělením hlavní ceny íránskému filmu Bitevní pole (Mantagheyebo hrani) režiséra Aliho Ahmadzadeha, jemuž však švýcarské úřady neudělily vízum, stejně jako ostatním íránským členům štábu. Neudělených víz bylo víc z různých koutů světa. Byla to lakonická připomínka skutečnosti, že Švýcarsko a s ním celá Evropa se postupně neprodyšně uzavírá jako pevnost, aby čelila náporům vnějších, nejspíš „barbarských“ národů mimo Západ. Festival se přitom všemožně snažil dát prostor vzteklým a kritickým hlasům členů okleštěných štábů, kteří se účastnit mohli a účastnili.

Ročník 2023 tak jen znovu potvrdil, jak těžké je o locarnském festivalu referovat. Jako by se přímo vzpěčoval útržkovitému psaní– aby se jím dalo „projít“, tak jako v případě canneského nebo benátského festivalu. Locarnské filmy jsou moc „hranaté“ a jejich cesta do českých kin moc složitá. Rezignuji proto na objektivizující text a intuitivně vybírám dvě podstatná, solitérní díla ze soutěžního programu.

Od konce světa si toho moc neslibujte

Angela, hlavní hrdinka filmu Od konce světa si toho moc neslibujte (Nu așteptapreamult de la sfârșitullumii) rumunského režiséra Radua...