Úvod k tématu: ne/korektnosti genderu, feminismu, queer či etnické identity

Slova korektní a nekorektní aktuálně zaznívají ve společenských, politických i uměleckých souvislostech. V oblasti audiovizuální tvorby se tyto debaty často stáčejí k otázkám genderu, feminismu, queer či etnické identity. Není se čemu divit. V současném filmu a televizi lze pozorovat nebývalé zviditelnění jednotlivců, skupin či jevů, navazující i na rozšířené iniciativy typu #MeeToo nebo Black Lives Matter. Zesílená reprezentace dříve „přehlížených“ či „neviditelných“ vzbuzuje u jedné části publika pocit zadostiučinění, zatímco jiná naříká nad mizením takzvaného normálního světa. Stačí se začíst do libovolné diskuse nad jakýmkoli dílem, jež se svými řešeními otevřeně dotýká rovnoprávnosti, inkluze nebo sociálně konstruovaných stereotypů. Záhy se přesvědčíme, jak hodnocení takových projektů ovlivňují představy o jakémsi diktátu korektnosti – tedy že do hlavní role „musela být“ obsazená herečka tmavé pleti nebo že do vyprávění byly zbytečně „protlačeny teplé postavy“.

Přestože celá tato záležitost není novinkou, téma o ne/korektnosti směřuje výhradně k reflexi současné audiovizuální produkce. V posledních letech se ve filmu a televizi objevilo několik pozoruhodných tendencí, jež přímo vybízejí k prozkoumávání toho, co je a co není korektní. I proto...