Jeden padne, tisíc povstane / Turecká armáda v tvorbě Alpera Çağlara

Turecká populární kinematografie má v blízkovýchodním regionu bohatou tradici. Zhruba před dvaceti lety se posunula směrem k nákladnějším a profesionálnějším produkcím. K jejím nejvýraznějším osobnostem patří Alper Çağlar. Jeho tvorba neskrývá ambice vyrovnat se hollywoodským standardům i zdůrazňovat tureckou národní identitu. Úspěch jeho filmů a seriálů spočívá i v tom, že vycházejí vstříc současné společenské poptávce. V době, kdy Turecká republika (tak jako mnohokrát v historii) zažívá politickou i hospodářskou krizi, slyší publikum na vlastenecká témata.

Jedenačtyřicetiletý Çağlar studoval ve Spojených státech amerických, miluje západní sci-fi a videohry a ke svým filmařským vzorům řadí hlavně hollywoodské režiséry. Jeho tvůrčí filozofie se však blíží i tureckým filmařům, kteří v šedesátých letech stáli u zrodu domácí žánrové kinematografie a odmítali prosté napodobování a adaptování západních děl, jak upřednostňovala část tehdejších intelektuálů. Domácí tvorba byla podle nich příliš umělecky zaostalá, než aby si mohla dovolit vlastní témata a autorská řešení. Mezi tureckými vzory Çağlar příznačně zmiňuje průkopníka populárního filmu Lüftiho Akada. Začínal jako samouk, debutoval adaptací proslulého nacionalistického románu Zabte tu...