Když si art podá ruku se žánrem / MFF Locarno 2022
Profil největšího švýcarského festivalu v Locarnu se za uplynulé dva roky znatelně změnil. Důvodem je příchod uměleckého ředitele Giony A. Nazzara, předtím filmového novináře, kurátora a šéfa Týdne kritiky festivalu v Benátkách, a dílčí obměna locarnské výběrové komise. Locarnský vkus už nebaží jen po vyhraněných podobách autorského filmu. Důležitější je ukázat kinematografii v její rozmanitosti a dát prostor dílům na pomezí artu a žánru. Nová strategie se nepromítla jen do soutěžního výběru: brilantně sestavená retrospektiva představila filmografii Douglase Sirka, tvůrce nejryzejších melodramat klasického Hollywoodu padesátých let.
Současnou DNA Locarna dobře zosobňuje jeden z vrcholů soutěže, malajsijsko-indonéský film Stone Turtle režiséra Ming Jin Wooa. Z přímočarého dramatu, v němž uprchlice Zahara s osiřelou neteří utíkají na ostrov na výspě civilizace, se rychle vyklube nápaditý film o pomstě. Woo kombinuje hraný film s animací, nezanedbatelnou roli hrají i komiks, tanec nebo malajsijský folklor; žánrové polohy sahají od té sociálně realistické, přes tlumeně artovou až po mysteriózně thrillerovou. Není zde nouze o matoucí surreálno, divoké flashbacky nebo alternativní verze děje. Rozdivočelý, nikdy však bezradný nebo...