Mlha, čaj a sušenky / Nestvůra z Essexu

Viktoriánská éra fascinovala literáty už od dob Francouzovy milenky Johna Fowlese a neoviktoriánský román patří v posledních dvaceti letech k nejpopulárnějším žánrům. Obnovený zájem o toto období souvisí s obdivem k časům, kdy bylo na vrcholu nejen britské impérium, ale i forma románu. Napsat si vlastní neoviktoriánskou prózu znamená měřit se s těmi nejlepšími v čele s Charlesem Dickensem, ale návrat k tradiční formě paradoxně představuje také ideální výchozí bod pro nejrůznější žánrové fúze.

Michel Faber v Kvítku karmínovém a bílém včlenil klasický bildungsroman do obsáhlé fresky Londýna, jenž je fascinujícím světem sám pro sebe. Sarah Waters opakovaně pracuje s proprietami duchařských příběhů, které propojuje se sociální tematikou. Dan Simmons pak ve svém cestopisném hororu Terror zkoumá limity arogantního nastavení bílého gentlemana, který se pasoval do role pána tvorstva, a v knize Drood o posledním románu Charlese Dickense se zase pouští do metatextové hry s dobovými texty a spisovateli.

Ne náhodou je jedním z nejprodávanějších britských titulů posledních let Nestvůra z Essexu od Sarah Perry. Neoviktoriánský román je pro ni svým způsobem...