Mateřství a cenzura / 107 matek

Slovenský dokumentarista Peter Kerekes chtěl natočit film o cenzuře. Zajímal se o různé instituce, v nichž probíhá cenzurní praxe na každodenní bázi a nemá nutně co dělat s omezováním veřejných médií. Vězení se pro tenhle koncept přímo nabízelo. Z dokumentu o dozorcích, kteří kontrolují vězeňkyním a vězňům poštu, aby zamezili korespondenčním domluvám na kriminální činnosti, ovšem ve výsledném filmu zůstala jen půlka. Druhá část filmu se zaměřila na jiné téma, které Kerekes při natáčení v ukrajinském nápravném zařízení pro ženy teprve objevil.

Je to motiv dětí, které se přímo ve vězení narodily samotným trestankyním a vyrůstaly za mřížemi do svých tří let, kdy pro ně matky buď sehnaly nový domov, nebo byly umístěny do ústavní péče. Ve vězení mají matky ke svým dětem omezený přístup ošetřený přesnými pravidly. Oba motivy v jeho filmu zvláštně koexistují, příležitostně se potkávají a zase se rozcházejí, ale zůstávají separátní dokonce do té míry, že film má dva alternativní názvy – na Slovensku se uvádí pod titulem Cenzorka a v mezinárodní distribuci, včetně té české, se jmenuje 107 matek.

Společným jmenovatelem a ústředním prvkem celého filmu je prostor ženské věznice. Kerekes nakonec natáčel...