Vzlety a pády české filmové kritiky / Autorka neklidu: Věra Chytilová očima české filmové kritiky
Ocitlo se psaní o filmech ve stejné spirále jako popkultura? V Česku v posledních letech vyšlo několik filmových publikací s texty sice editorsky pečlivě ošetřenými, ale nepůvodními. Výběrem z něčí pozůstalosti a publikační činnosti jsou buď zcela, nebo z větší části tvořené knihy 5 a 1/2 scénáře Ester Krumbachové, Galina Kopaněva: Spatřit a napsat, Ludvík Šváb: Uklidit po mé smrti, Václav Havel a film, Vojtěch Jasný: Filmový básník v exilu, Ze života tajtrlíků. Filmoví vědci a kritici se v uvedených případech předvedli zejména jako skvělí rešeršéři a kurátoři třídící a zpřehledňující ohromné množství obsahu, v tomto případě písemného. K otázce, zda k něčemu podobnému dnešní filmová publicistika z mnoha příčin neinklinuje také u filmů, nepřímo vybízí sborník Autorka neklidu, vypovídající o Věře Chytilové srovnatelnou měrou jako o proměnách české filmové kritiky.
Již z podtitulu je zřejmé, že nepůjde o ucelenou biografii nekonformní filmařky. Tu bude nadále suplovat slovně přebujelá bichle Věra Chytilová zblízka. Oproti výše vypsaným titulům Autorka neklidu neshromažďuje texty jednoho člověka, nýbrž o jednom člověku. Editor Zbyněk Vlasák...