Adéla Komrzý / Odvaha odkrývat chyby v systému
Více než měsíc po uvedení snímku do distribuce je velký sál Městské knihovny v Praze téměř zaplněný. Publikum film sleduje se zatajeným dechem a nikdo neodchází, dokud nezmizí poslední závěrečné titulky. Následující diskusi s autorkou filmu nedoprovází tradiční nesmělá nervozita a nejisté ticho, naopak se hned hlásí několik rukou. Diváci sdílejí své dojmy, poděkování i osobní zkušenosti tak organicky, že debata přesáhne vymezený čas. Kdo by si myslel, že šlo o jeden z nejnovějších hollywoodských blockbusterů nebo alespoň žhavou novinku ze zahraničních filmových festivalů, byl by na omylu. Toho večera se promítal dokument o paliativní péči režisérky Adély Komrzý.
Jednotka intenzivního života (2021) byla poprvé uvedena v karlovarské soutěži Na východ od Západu a od té doby cestuje po českých kinech. Komrzý k volbě tématu inspirovala osobní negativní zkušenost s nemocniční péčí, když jí blízký člověk zemřel a jeho okolí kvůli mlživé komunikaci lékařského týmu nebylo na tuto skutečnost připraveno. „Téma jsem vnímala jako chybu v systému a nebýt setkání s Kateřinou a Ondřejem, vznikl by dost možná ostře kritický film ve stylu ‚jen se podívejte, v čem tady žijeme‘,“ říká. Právě hlavní postavy filmu, lékaři a průkopníci paliativní...