Dej mi zpět mé jméno / Halston
Před pár lety uzavřel hyperproduktivní americký showrunner Ryan Murphy se stanicí Netflix největší kontrakt v historii televize. Nicméně jím produkované a napsané série jako satirický Politik, žánrově rozklížená Ratchedová nebo Hollywood, ve kterém ve velkém přepisoval dějiny kinematografie, byly prozatím přijímány spíše rozpačitě. Tyto projekty také poukázaly na fakt, že je Murphy v posledních několika letech nejsilnější jako producent, který autorsky do díla nezasahuje (například dokumenty Circus of Books nebo Tajná láska). Aktuální minisérie Halston je čtvrtou sérií, kterou Murphy vytvořil speciálně pro Netflix a zároveň v mnohém pomyslně navazuje na Murphyho díla z jeho dřívější kariéry na televizní stanici FX.
Halston líčí vzestup a pád módního návrháře Roye Halstona Frowicka. Patřil sice mezi výrazné tváře amerického showbyznysu přelomu sedmdesátých a osmdesátých let, ale jeho značka a životní osud u nás příliš známé nejsou. Na rozdíl od ostatních populárních tváří dané doby a jemu podobných návštěvníků legendárního newyorského Studia 54, jako byli Andy Warhol, Elizabeth Taylor nebo Mick Jagger, v Česku jméno Halston nikdy příliš nerezonovalo. Na druhé straně série nevyžaduje od diváka detailní obeznámenost s dobovými reáliemi a v obecné rovině se jedná o snadno přístupný příběh génia, kterého nakonec zničily jeho vlastní ambice. Halstona sledujeme chronologicky od neutěšeného dětství na farmě, přes první úspěchy s navrhováním klobouků až po legendární etapu s kaftany a dalším luxusním zbožím, jako byl jeho vlastní parfém nebo sada zavazadel. Vzrůstající závislost na drogách, promiskuita, a především obří ego kombinované s neschopností překročit vlastní stín, způsobily jeho bolestný pád.
Nijak objevný narativ začne být atraktivnější ve chvíli, kdy porovnáme Halstonův tvůrčí propad s aktuální kariérní situací samotného Ryana Murphyho. Stejně jako se kdysi stal módní návrhář obětí své vlastní značky, je dnes slavnému showrunnerovi vyčítáno, že se opakuje a jeho tvorba je plná vyprázdněných motivů. Například společenskou situaci v New Yorku osmdesátých let ovlivněnou epidemií AIDS daleko lépe reflektoval v seriálu Pose a téma komplikované osobnosti návrháře a patologické jevy v rámci queer komunity výstižněji analyzoval již v sérii American Crime Story – Versace.
Murphy sice ve své novince pokračuje v mapování americké queer historie, nicméně k faktograficky přesným studiím americké společnosti z jeho předchozí děl má Halston daleko. Autorský přístup Murphyho a jeho spoluautorů se tentokrát více fixuje na hledisko samotné hlavní postavy, přičemž jeho homosexualita není výrazněji tematizována. Reflexe společenského konsenzu ve druhé polovině 20. století, který vehementně odsouval LGBT problematiku až na hranici společenské tolerance, zde chybí. Například téma nemoci AIDS, na jejíž následky Halston na začátku devadesátých let minulého století umírá, se objevuje pozvolna až ke konci série a kromě několika tendenčních scén s oznámením výsledků testů se jím autoři nezabývají. Murphy tak nadále pracuje s queer estetikou, kterou si v počátcích své kariéry udělal jméno, ale samotné akcentování odlišné sexuální orientace jeho hrdinů ho už nezajímá. Ústředním leitmotivem celé série je především dobrovolně zvolená samota jako životní styl. O čem svědčí i to, že si Halston hledá nikoliv partnera, ale známosti kvůli nezávaznému sexu (tzv. cruising). To demonstruje například nestabilní vztah s prostitutem s přezdívkou Viktor Hugo, jenž odráží Halstonovu neschopnost se citově vázat a patologický poměr ukončit.
Jedním z nejzajímavějších motivů, které jinak tendenční životopisná minisérie přináší, je otázka samotného autorství Halstonových produktů. Zatímco titulní hrdina propadá pocitu vlastní důležitosti a pečlivě živí étos vizionáře a legendy, je s postupujícím příběhem patrné, že za úspěchem jeho značky stála celá řada spolupracovníků a umělců, kterým s obtížemi přiznává kredit, což z něj činí značně ambivalentní postavu. Autoři tak poměrně věrohodně zachycují Halstonův komplikovaný vztah s jeho celoživotními múzami; s herečkou a zpěvačkou Lizou Minnelli a s Elsou Peretti, pozdější slavnou návrhářkou šperků. Naopak pozoruhodný fakt, že v samotných počátcích Halstonova impéria u něj začínal jako návrhář Joel Schumacher, budoucí režisér snímků jako Volný pád nebo 8 MM, série nijak nerozpracovává ani na úrovni dovětku v závěrečných titulcích a postavu zplošťuje do podoby přecitlivělého chlapce závislého na drogách. Série také vybízí k úvahám nad samotnou relevantností Halstonova úspěchu. Otázky nad tím, zda ona exkluzivita a vizionářství nebyly spíše dílem náhody a při podobné míře zázemí by vlastně nezvládl navrhovat každý, důmyslně akcentuje scéna konfliktu mezi Halstonem a Victorem Hugem, kterému se i přes vstup do světa tehdejší společenské smetánky nedaří setřást svůj třídní původ a minulost.
Velkou hereckou příležitost nabízí série Ewanu McGregorovi v titulní roli, který se postavou excentrického homosexuála výrazně odchyluje od svých úloh v komerčních titulech typu Kryštůfek Robin nebo Birds of Prey (Podivuhodná proměna Harley Quinn) z posledních let. Právě jeho výkon v mnoha momentech pomáhá sérii neupadnout vinou neinvenčního scénáře do zaměnitelné životopisné podívané.
Stejně jako Halston přichází na konci svého života vinou vlastní lehkovážnosti a nedbalosti o své jméno, ze kterého se stává korporátní produkt, nabízí se jasná paralela s problematickou značkou s názvem Ryan Murphy. Halston je oproti jeho prvním projektům produkovaným pro Netflix výrazným posunem kupředu. Avšak je patrné, že dřívější enfant terrible televizní zábavy, který byl jedním z prvních, kdo ještě před nástupem quality TV začal do žánru televizního melodramatu zasazovat postavy s odlišnou sexuální orientací, morálně i fyzicky znetvořené jedince, a především značně ambivalentní hrdiny, výrazně zkrotl. Jeho novinka nijak zásadně nevyčnívá nad zbytkem současné produkce Netflixu a zároveň ani nepřináší nic nového, co by před dvěma lety výstižně neshrnul stejnojmenný dokumentární film režiséra Frédérica Tchenga nebo kniha Simply Halston od Stevena Gainese, ze které autoři série čerpají. Nejvíce tak ve výsledku baví představa, zda si Ryan Murphy stejně jako kdysi Halston nechává od svých kolegů číst recenze na své projekty. Nezbývá než doufat, že jim začne i naslouchat.