(Tele)vize feminismu / Od emancipovaného konzumerismu k matriarchálnímu rebelství

8. 10. 2020 / Petra Chaloupková
téma
Placený

Zatímco feminismus v současnosti vstupuje do čtvrté vlny, v audiovizuálním průmyslu se tento trend odráží jen v omezené míře a podobách, které více než reálným principům hnutí odpovídají povšechným představám o nich. Seriálový kánon o ženách a pro ženy vytvořil vlastní verze feministických subjektů, které byly pro posun veřejného mínění a případné změny přínosné asi tak jako laciné růžové tričko s nápisem GRL PWR vyrobené ženami třetího světa. Vývoj od Sexu ve městě (Sex and the City, 1998–2004) po Betty vybízí k úvaze, zda seriálová tvorba dokázala či vůbec dokáže nabídnout plnokrevné postavy, které by byly relevantní pro soudobý stav feministického myšlení.

Jedna za všechny, všechny za konzum

Letos uplynulo dvaadvacet let od premiéry Sexu ve městě, který odstartoval novou éru seriálové tvorby. Z příběhu o single třicátnici Carrie a jejích kamarádkách žijících a užívajících si v newyorské metropoli se stal nejen divácký hit, ale postupem času také kulturní paradigma, které stále ovlivňuje další mediální texty, divákům napomáhá k jejich interpretaci a platí za určitou normu „chick flick“ žánru. Seriál z produkce HBO však neznamenal pouze „bod nula“ v kontextu uvádění...

Zpět

Přečtěte si celý článek

Tento článek je zamčený.
Přečíst si jej můžete po zakoupení daného čísla časopisu.

Koupit časopis

Máte číslo už zakoupené? Přihlaste se.

Přihlásit se

Sdílet článek

Článek vyšel v čísle

Film a feminismus

131 / říjen 2020
Více