Umění se neohlédnout / Zlaté devadesátky Jana Svěráka
Na přelomu osmdesátých a devadesátých let patřil Jan Svěrák k největším talentům českého filmu, kterému se hned začátkem kariéry podařilo upoutat pozornost diváků i odborné veřejnosti, a navíc se s úspěchem zapsat do mezinárodního povědomí. První polovina devadesátých let je z celé jeho dosavadní filmografie zásadní etapou, jež vyvrcholila snímkem Kolja v roce 1996. V trojici předešlých titulů – Obecná škola (1991), Jízda (1994) a Akumulátor 1 (1994) – přitom Svěrák rozvíjel svůj vlastní styl rozkročený mezi tradicemi amerického žánrového filmu a české kinematografie. Bližší pohled na jeho ranou tvorbu napoví, co z tohoto dříve neotřelého stylu přetrvalo do současnosti.
Do roku 1996 natočil Jan Svěrák (1965) čtyři celovečerní filmy a stal se nejvýraznějším režisérem nastupující generace, jež se dokázala adaptovat na nové společenské a ekonomické podmínky a která v divácké oblibě zastínila tvůrce předchozí generace. Na úspěch byl Svěrák připraven. FAMU dokončil ještě před pádem komunismu (1983–1988) a ocenění sklízely už jeho školní snímky Vesmírná odysea II (1986) a Ropáci (1988). Úspěšnému startu kariéry pomohla i náhoda, když se režisér Vít Olmer rozhodl...