Sráč nebo hrdina, všichni jedna rodina / Národní třída

5. 12. 2019 / Jarmila Křenková
kritika
Placený

Národní třída Štěpána Altrichtera je adaptace stejnojmenné novely a divadelní hry Jaroslava Rudiše. Tvůrce komiksové trilogie Alois Nebel a románů Grandhotel nebo Konec punku v Helsinkách má pověst úspěšného autora se silným PR. Mluví se o něm jako o mistrovi odposlechů, který dokáže vyhmátnout cosi podstatného z naší národní povahy. Sám pak neskrývá ambice angažovaného pozorovatele, kterého zajímá pohyb ve společnosti, a usiluje o analýzu porevolučního vývoje. Rád se při tom zabydluje na společenských okrajích, ovšem urputná snaha o co nejautentičtější výraz má také svá rizika. Řečeno raně kapitalistickým slangem aspirujících umělců z českých reklamek, je schopen pracovat s chytlavými headliny a kamuflovat údernou message. 

Filmová Národní třída, na jejímž scénáři se Rudiš podílel, bohužel adaptuje hlavně slabiny jeho psaní. Touha uvažovat v metaforách a velkých idejích se odráží ve vzletných monolozích, lidovém filozofování i plebejsky bezprostředních hláškách hlavního hrdiny, kterého všichni přezdívají podle hvězdy akčních filmů Vandam. Je to kdosi mezi Švejkem na steroidech a Mirkem Dušínem z SPD. Pasuje se do role místního šerifa, ale jeho morální kód je svérázný. Coby amatérský...

Zpět

Přečtěte si celý článek

Tento článek je zamčený.
Přečíst si jej můžete po zakoupení daného čísla časopisu.

Koupit časopis

Máte číslo už zakoupené? Přihlaste se.

Přihlásit se

Sdílet článek

Článek vyšel v čísle

Netflix

126 / prosinec 2019
Více