Paranoia v polské kinematografii / Festival ve Gdyni
Atmosféru výroční soutěžní přehlídky hraných polských filmů ve Gdyni – Festiwal Polskich Filmów Fabularnych – letos prostupovala do značné míry paranoia. Hlavním tématem většiny debat bylo ohrožení svobody tvorby. Polská kinematografie se nachází v podivné fázi. Dosáhla více než obstojného světového renomé. Polské hrané snímky v uplynulé dekádě získaly Oscara a byly hojně zastoupeny na festivalu v Cannes. Prestiž dokumentární tvorby roste (viz Cinepur 116). S tímto úspěchem však kontrastuje stále patrnější vliv neutěšené politické situace na kinematografii. Filmaři se ozývají, že konzervativní politici strany Právo a spravedlnost pozvolna přebírají moc nad polským filmem a především prostřednictvím kontroly rozdělování filmových podpor pod hlavičkou Polského filmového institutu (PFI) filmy nenápadně cenzurují. Personální změny se dotkly vedle PFI už i státní televize, jež se pod vlivem ministerstva kultury stává nástrojem propagandy a šiřitelem konzervativních hodnot spojených s katolickou církví. Mezi přítomnými tvůrci tak panovalo na festivalu nekonkrétní předčení, že politici budou hledat další cesty, jak festival a samotné filmy kontrolovat.
Samotné filmy ale zatím o utahující se smyčce svědectví nenesou. Nejdiskutovanějším snímkem...