Sladké ptáče nevinnosti / Revidovaný obraz femme fatale ve filmech Stevena Soderbergha

Steven Soderbergh si dlouhodobě udržuje renomé největšího chameleona a experimentátora americké kinematografie. V každém novém snímku rafinovaně nabourává konvence žánrů, pohrává si s technickými prostředky a stylotvornými aspekty filmového a televizního média a neustále pokouší divácká očekávání převracením zavedených konvencí a podvratnými taktikami vyprávění. V tomto ohledu je pro režisérovu tvorbu příznačné i podvratné prezentování postav femmes fatales – nepřehlédnutelných hrdinek jeho sofistikovaně vyprávěných příběhů, obvykle konstruovaných kolem témat zločinu. V návaznosti na přetváření a rozvíjení klasických noirových vzorců Soderbergh pracuje s revidovaným konceptem femme fatale, který ale v touze neustále překvapovat diváka a narušovat jeho očekávání dále rozvíjí. Tradiční archetypální postavě tak přidává na záhadnosti a mnohoznačnosti, čímž ji v důsledku činí ještě přitažlivější.

Steven Soderbergh, experimentátor 

V lednu příštího roku uplyne třicet let, kdy byl na festivalu v Sundance uveden úspěšný a vlivný debut Stevena Soderbergha Sex, lži a video (Sex, Lies, and Videotape, 1989), jenž o pár měsíců po ději triumfoval v Cannes. Toto dílo nejenže podstatně změnilo příští podobu...