Práce světla mezi dokumentem a asociací / Experimentální tvorba Pabla Mazzola

Problematizace pohledu a vidění představuje součást, nebo dokonce podmínku prostupující experimentální filmovou tvorbou. V díle argentinského tvůrce Pabla Mazzola se s touto problematizací setkáváme v nečekaně konkrétní a místy velmi realistické formě. Nejzřetelněji skrze tematizaci světla v cyklu filmů Fotooxidación, Conjeturas a Fábrica de Pizzas. Proces ovládnutí nebo potýkání se se světlem je zde výchozím bodem pro uplatnění formálních postupů při práci s filmovým materiálem, zkoušení a zakoušení toho, co je světelná podstata filmu. Světlo se však také stává obsahem děl. Zpřítomňuje se ve fotorealistické rovině, a to zejména skrze vztah k práci. Uvnitř vztahu světlo-práce pak vzniká i člověk, jehož schopnost práce v průmyslové výrobě je podmíněna právě umělým světlem. Nevzniká ze stejné podmínky také divák a vlastně i film, který je dokonce pod dvojí podmínkou – podmínkou světla a podmínkou diváka?

Pablo Mazzolo (1976) studoval design obrazu a zvuku na Univerzitě v Buenos Aires (UBA). Od osmnácti let byl zaměstnán jako střihač, pracoval v argentinské filmové a digitální postprodukční společnosti Cinecolor a také spolupracoval na filmech režisérů Césara D'Angiolilla, Fernanda Solanase nebo Jacopa Quadriho. V letech 1998...