Probudit obrazy hluboko v nás / Rozhovor Edgara Reitze s Wernerem Herzogem

V roce 1995 rozmlouval Werner Herzog s Edgarem Reitzem – režisérem, s nímž ho pojí nejen příslušnost k éře nového německého filmu, ale také některé společné názory na vývoj či poslání kinematografie. Snad i proto se rozhovor otevřeně dotýká mnoha témat, jež jsou pro Herzogovu tvorbu charakteristická – od jeho silných vazeb k přírodě, přes fyzické výkony před kamerou i za kamerou, až třeba po vztah k dějinám německého filmu. Rozhovor končí celkem příznačně Herzogovou vizí budoucnosti kinematografie, přičemž mnohé postřehy, které vyjádřil před dvaadvaceti lety, jsou v lecčems stále inspirativní a pozoruhodně aktuální.

Edgar Reitz: Vzpomínáš si na svůj vůbec první film v životě?

Werner Herzog: Vzpomínám si velmi dobře, protože jsem vyrůstal v odlehlém údolí v Horním Bavorsku, kde auto budilo senzaci, kde v životě neviděli banán a já slovo „banán“ ani neznal. Nikdy jsem neviděl ani pomeranč, takže jsem si všechno musel později zjistit, ale až potom, co jsem se naučil spisovně německy. Později, když mi bylo jedenáct, nám ve škole pouštěli dva dokumentární filmy. Jeden o tom, jak si Eskymáci staví iglú, a druhý o Pygmejích v džungli, kteří si staví liánový most přes řeku kdesi v Kamerunu nebo ve Středoafrické republice. Jeden z...