Zpochybněné poznání / Purpurový vrch a aktualizace vědy v gotickém žánru
Fonograf zachycující vyprávění zavražděné manželky a další moderní technologie ve filmu Purpurový vrch (2015) Guillerma del Tora se zdají být pouze ozvláštněním tradičního gotického příběhu. Je možné je vnímat jako snahu „aktualizovat“ zažitá klišé a překvapit diváka nečekaně moderním inventářem strašidelného domu. Možná je ale jejich propojení s gotickým žánrem bazálnější a komplexnější, než je na první pohled patrné.
Žánr gotického hororu je tradičně spojován hlavně s prostředím strašidelného hradu, v němž se odehrával komplikovaný melodramatický příběh prodchnutý exotickou a záhadnou atmosférou. Často byl založený i na odkrývání hrůzného tajemství minulosti.1 Nicméně jeho klíčovým aspektem je i reprezentace vědy a vědeckého pokroku. Jedním z ustavujících obrazů je v tomto ohledu pološílený chirurg křičící „Ono to žije!“ ve filmu Frankenstein Jamese Whalea z roku 1931. Právě film, který přenesl knižní předlohu Mary Shelley do podoby moderního „monster movie“, vytvořil z filozofujícího lékaře Viktora Frankensteina prototyp šíleného vědce. Postavy v laboratorních pláštích provádějící nekalé a nebezpečné experimenty se tak následně staly neoddělitelnou součástí hororového subžánru.
Věda coby fenomén ale...