Katarze ukrutné trapnosti / Toni Erdmann
Svérázný svět dojemně nesnesitelných bytostí, které si zatvrzele prostřednictvím trapných přehmatů umanuly vydobýt přízeň bližních, otevřela německá režisérka Maren Ade už debutem Les pro stromy (Der Wald vor lauter Bäumen, 2003). Jeho název i děj odkazují k životní nadbytečnosti beznadějně nudné učitelky. Její takřka hmatatelné zoufalství z katastrofálních neúspěchů o navázání přátelství je pro diváka stejně skličující jako vítané. Právě v tomto emočním kontrastu odhalila Ade prostor pro žánr, který hravě balancuje mezi zhůřilou groteskou a ultraniterným dramatem.
„Nemilosrdná empatie“ se od té doby stala dominantní intonací režisérčiných fiknčích světů. Ve svém prozatím posledním ztvárnění stojí za bezprecedentním úspěchem snímku Toni Erdmann.
Když za svůj druhý film Všichni ostatní (Alle Anderen, 2009) získala Ade Stříbrného medvěda a jeho hlavní představitelka Birgit Minichmayr v roli Giti navíc cenu za herecký výkon, vyzdvihovala kritika především ojedinělou intimitu a autentičnost emocí zhmotněných s až nepříjemně pichlavou plastičností. Pohled na radiálně nesourodou dvojici z intelektuálně i ekonomicky rozdílných kruhů přetrvávajících v partnerském vztahu...