Vít Klusák a Filip Remunda / Performativní dokument a status hvězdy
Tvůrčí dvojice Vít Klusák–Filip Remunda v posledních letech šíří svůj vliv zejména prostřednictvím ideje autorského dokumentu. Stylizovaná dokumentární tvorba s výrazným vkladem autora-režiséra, který přímo vstupuje do dění, má tvořit jasnou alternativu k bezbarvému publicistickému stylu a iluzi objektivity. Uplatnění konceptu autorství na dokumentární film se sice v době angažovaných tvůrců a mizejících hranic mezi dokumentem a fikcí nabízí, ale nese s sebou riziko omezení proměnlivé a mnohoznačné reality na subjektivní reprezentaci. Společná díla Klusáka a Remundy, zvláště ta raná, prosazují viditelně odlišný náhled na skutečnost. Pokud tedy budeme chtít uchopit jejich dosavadní tvorbu, měli bychom najít pojem, jenž lépe zohlední složitou dialektiku mezi obklopující realitou a autorskou intervencí v jejich filmech, a demytizovat autorský dokument jako značku, kterou začali jako tvůrci využívat k potvrzení vlastního statusu.
Spoluutvářená realita
V hledání se můžeme inspirovat u americké teoretičky Stelly Bruzzi, která v knize New Documentary (2006) představila pojetí „performativního dokumentu“. Oproti Billu Nicholsovi, jenž hovořil o performativním modu v souvislosti s dokumenty založenými na...