Ven z plochého kruhu / Temný případ II.
Sugestivnost první řady minisérie Temný případ vysílané na HBO v roce 2014 spočívala v přesně namíchaných (a nezředěných) prvcích okultní kriminálky, rafinovaně komponované narace, existenciálních úvah podmanivého sociopata, bravurní režie a svérázné poetiky louisianských bažin. V nové řadě tyto prověřené přísady chybí. I tak se většina kritik zabývá především jejich komparací ve spektru lepší-horší, ačkoli avizovaný charakter antologie vybízí spíš k nezávislému pohledu na samostatné universum druhé sezóny vědomě fungující podle odlišných pravidel.
„Chtěl jsem být kosmonautem, ale kosmonauti už dneska ani nelétají na Měsíc,“ svěřuje se detektiv Ray Velcoro (Colin Farrell), jedna ze čtyř ústředních postav Temného případu 2, synovi na diktafon. Lapidární shrnutí životní deziluze a zprostředkovaný způsob audio-dopisu napovídají mnohé o osobním nenaplnění a celkově neutěšené existenci, která je ostatně hlavním rysem všech nových hrdinů a příčinou trvalé zasmušilosti jejich tváří. S trochou jízlivosti by se dalo říci, že druhá řada adorovaného seriálu v lecčem osud svých postav kopíruje.
Čtyřem chronickým looserům je odpíráno právo stát se plnoprávnými členy společnosti, a každá jejich další invence jen čeří...