Média, umění a meze hacktivismu / Transmediale

Hlavním rozdílem mezi informacemi a myšlenkami se zdá být, že myšlenky stále ještě nelze dost dobře zachytit, odposlechnout či prodat. Co je přitom spojuje, je jejich zdánlivá virtualita nemající jasně vysledovatelnou fyzickou oporu, což je obzvlášť u informací digitálních velmi šalebná představa a zrádný koncept. Ačkoliv většinu času v pohybu jsou digitální informace závislé na zcela konkrétních hmotných a tedy i sociálních strukturách. Nejlépe je tato závislost samozřejmě vidět na odpadu, který za sebou naše povznášející virtualita zanechává. Vedle návštěvy místa jako Agbogbloshie v Ghaně, jedné z největších skládek elektroodpadu a údajně nejtoxičtějšího místa na planetě, lze ale digitální kulturu reálně zakusit i méně dramatickým způsobem. Zhmotňuje se krom jiného i ve zcela konkrétní události, kterým někdy označení „festival“ předepisuje spíše tradice než nutně jejich charakter a náplň. Tak jako upřímně (rádoby) kritickým festivalům filmovým (příkladem budiž jihlavské myšlení filmem) jeho festivity tupí osten, děje se tak i festivalům jako je berlínské Transmediale.