Grand Theft Auto V / Vypečený čabáty lidi to chálujou brrap!

17. 1. 2014 / Aleš Stuchlý
soundtrack

Videoherní fenomén jménem Grand Theft Auto společnosti Rockstar Games se letos dočkal svého pátého, extaticky přijatého pokračování, k němuž v září vyšel i (coby digitální release) masivní trojdílný soundtrack. Hudba vždycky patřila k silným stránkám série GTA, aktuální edice je ale v tomto ohledu dosud nejambicióznější: v úhrnu bylo pro účely hry licencováno 240 skladeb, ve třech samostatných částech oficiálního hudebního doprovodu jich najdeme devětapadesát.

Videoherní fenomén jménem Grand Theft Auto společnosti Rockstar Games se letos dočkal svého pátého, extaticky přijatého pokračování, k němuž v září vyšel i (coby digitální release) masivní trojdílný soundtrack. Hudba vždycky patřila k silným stránkám série GTA, aktuální edice je ale v tomto ohledu dosud nejambicióznější: v úhrnu bylo pro účely hry licencováno 240 skladeb, ve třech samostatných částech oficiálního hudebního doprovodu jich najdeme devětapadesát.

Třetí část (The Soundtrack) nabízí výběr ze skladeb patnácti hudebních rozhlasových stanic, které lze tradičně ve hře naladit, a jejichž kurátory jsou tentokrát například slavný producent Flying Lotus nebo indie-rocková ikona Wavves. Druhý díl (The Score) obsahuje poprvé v historii série originální kompozice, jež ve hře dynamicky reagují na vlastní činnost hráče a které vznikly ve spolupráci německých klasiků Tangerine Dream, hiphopových producentů The Alchemist a Oh No a videoherního skladatele Woodyho Jacksona – do tvaru alba je pak smíchal DJ Shadow. My se ale zaměříme na první, nejpoutavější segment (The Original Music), na němž fanoušci najdou původní hudbu složenou přímo pro hru; tedy nové tracky od zvučných jmen současné (především losangeleské) nezávislé scény.

Dramaturgie celého alba je bezchybná: v žánrové pestrosti zůstává ekvivalentem proměnlivého světa hry (neuvěřitelně promyšlené a k detailu citlivé zapojení hudby ze všech tří disků v samotném systému hry by jistě vydalo na speciální recenzi) a zároveň obstojí jako jedinečná eklektická kolekce reprezentující ty zajímavější z aktuálních indie trendů. Dominantní pozici tu přesto zabírá hip hop a jeho rozličné mutace: sotva zletilé hvězdy žánru se tu přirozeně potkávají s nadějnými undergroundovými producenty a rappery.

Báječně defektní minimalistickou produkcí a tradičně zásvětním rapem nadchne v tracku Garbage (pojednávajícím o drogovém dealerovi, který se stane vrahem) Tyler, The Creator – neoficiální lídr nihilistické smečky Odd Future Wolf Gang Kill Them All. Podobné kvality zdobí i track další mladé hiphopové star ASAP Rockyho: skladba R. Cali navíc disponuje bezmála trapovým beatem a basou tlustší než klobásy na Rockyho krku. Navzdory silné konkurenci se ale neztratí ani příspěvky, za nimiž stojí pohříchu málo známý BJ The Chicago Kid (soulem prodchnutý track Smokin´ and Ridin´postavený na repetitivních melodických klávesách) nebo dvacetiletá kalifornská naděje pimp-rapu jménem 100s. Za jeden z objevů můžeme považovat elektro hitovku Hold Up prakticky neznámého rappera Mariona Bondse, radikálnější sound pak v tracku Bassheads servíruje (za využití samplů klasiků Public Enemy) v úvodu zmiňované producentské duo Oh No a The Alchemist vystupující pod pseudonymem Gangrene.

Instrumentální beatovou alchymii na albu zastupuje losangeleský producentský zázrak Flying Lotus (podpořený fenomenálním baskytaristou Thundercatem) skrze elektro-funkovou abstrakci Stonecutters – právě v Lotusově tracku dochází k organickému kloubení toho, na čem stojí úspěch samotné hry: k dokonalému prolnutí uměleckého záměru a nejmodernější technologie. Ve znamenité formě se tu ovšem prezentuje i producent a zpěvák Twin Shadow, který v tanečním hitu Old Love/New Love vyvolává duchy osmdesátkového popu i ranného devadesátkového house. V ještě bezstarostněji nostalgickém modu ubíhá track Change of Coast od texaského chillwaveového projektu Neon Indian, přičemž osmdesátkovou estetiku úspěšně vytěžuje i kalifornská elektropopová princezna Nite Jewel. Svou přívětivější tvář pak ve skladbě High Pressure Dave vystavují také američtí noise-rockeři Health. Ozvuky osmdesátkového tanečního elektropopu v podmračeném gotickém hávu přináší duo Age of Consent (dříve členové SHITDISCO), závan eklektického diska pro změnu přichází od trojice Favored Nations. Ochuzeni nejsou ale ani fanoušci syrového kytarového zvuku: povedl se zejména cynický, v závěru vtipně zpomalovaný psychedelický punk skladby Nine Is God v podání americké surf-rockové úderky Wavves sdružené kolem frontmana Nathana Williamse.

K jednomu ze svých vrcholných výkonů se pro účely GTA V vybičovali brooklynští popoví podivíni Yeasayer – zvukově i harmonicky vrstevnatý track Don´t Come Close kapela nahrála během příprav svého zatím posledního alba Fragrant World, do jehož nálady jim ovšem nepasoval. Je dobře, že se objevil právě tady: pro svůj mix neprvoplánové chytlavosti, sofistikovanosti a prudkých emocí si Yeasayer nemohli vybrat lepší kontext. Závěrečná skladba Sleepwalking pak pochází od amerického elektronika, DJe a multiinstrumentalisty Kamtina Mohagera, jenž si říká The Chain Gang of 1974, a rozhodně jde o důstojné finále: bombastický amalgám elektropopu a novovlnných kytar představuje adekvátně euforickou tečku za poslechem nejlepšího soundtracku sezóny.


The Music of Grand Theft Auto V (Vol. 1 - The Original Music)
The Music of Grand Theft Auto V (Vol. 2 - The Score)
The Music of Grand Theft Auto V (Vol. 3 - The Soundtrack)
(Rockstar Games 2013)

Zpět

Sdílet článek

Článek vyšel v čísle

Reality show

90 / prosinec 2013
Více