Progresivní pohyb v prostředí pixelů / Net Art na Přehlídce animovaného filmu

Před zajímavým úkolem stojí letošní Přehlídka animovaného filmu v Olomouci. Jako náplň jedné ze svých programových sekcí tentokrát zvolila u nás spíše okrajovou uměleckou formu, navíc formu, která v našem kontextu bohužel stále ještě není mezi veřejností příliš známa nebo v současnosti kriticky reflektována. Paradoxně jde přitom o formu umění nejdostupnější – nemusíte za ní do galerie nebo jiné společenské instituce, nemusíte skládat vstupné, nemusíte dokonce ani být ve „správnou dobu na správném místě“, alespoň ve fyzickém smyslu slova. K recepci vám postačí počítač a internetové připojení.

Před zajímavým úkolem stojí letošní Přehlídka animovaného filmu v Olomouci. Jako náplň jedné ze svých programových sekcí tentokrát zvolila u nás spíše okrajovou uměleckou formu, navíc formu, která v našem kontextu bohužel stále ještě není mezi veřejností příliš známa nebo v současnosti kriticky reflektována. Paradoxně jde přitom o formu umění nejdostupnější – nemusíte za ní do galerie nebo jiné společenské instituce, nemusíte skládat vstupné, nemusíte dokonce ani být ve „správnou dobu na správném místě“, alespoň ve fyzickém smyslu slova. K recepci vám postačí počítač a internetové připojení.

Řeč je o net artu, nazývanému též net-based art, Internet art, NetArt, případně web-based art nebo web art (zužujeme-li svou pozornost na díla po nástupu world wide webu), či zkrátka a česky řečeno, o internetovém umění.

Kořeny této umělecké formy můžeme hledat dávno před nástupem celosvětového uživatelského rozhraní WWW v polovině 90. let. Net art má tedy nejen již docela bohatou historii, ale především poměrně širokou škálu výrazových prostředků a forem – zažitý stereotyp internetových umělců jako „bandy hackerů“ je dnes již přežitý, stejně dobře bychom je mohli nazývat „zuřivými literáty“ nebo „šílenými konceptualisty“ či dokonce „novodobými environmentalisty“ (a mnoha dalšími přízvisky v závislosti na „typu“ net artu). Cílem PAFu (a ani tohoto článku) ale není vytvořit netartovou učebnici, obšírný historický přehled nebo didakticky seznamovat návštěvníky se specifickými a barvitými vyjadřovacími prostředky internetového umění, potažmo se jej snažit nějakým způsobem předinterpretovávat či obhajovat (zejména pro etickou problematičnost řady minulých i současných netartových projektů). PAF jej chce mnohem spíše představit přímo, ať už formou autorských prezentací vlastní tvorby, performancí, instalací atp., a umožnit svým návštěvníkům nahlížet net art v širších kontextech, a tak posléze prezentovaná díla samostatně kriticky vyhodnotit. Zda diváci, kteří se Přehlídky animovaného filmu zúčastní, posléze propadnou zábavnému kouzlu internetového umění podobně, jako se to kdysi stalo jejím dramaturgům, je příjemnou otázkou, na jejíž zodpovězení si budeme muset počkat do začátku prosince.

Na co že se tedy můžeme letos na PAFu těšit?

Programová náplň netartové sekce bude sestávat z přednášek věnovaných ranému internetovému umění a jeho specifikům, prezentaci a prezervaci net artu a formou teoretické přednášky jeho kontextualizaci v rámci dnešního mediálního prostředí. Právě kritické a teoreticky poučené smýšlení o internetu je totiž výrazným prvkem odrážejícím se v tvorbě řady současných netartových umělců (nejen) na mezinárodní scéně.

Formou jednodenního workshopu pro limitovaný počet účastníků bude představen projekt net.artdatabase.org (iniciovaný Constantem Dullaartem – constantdullaart.com – a Robertem Sakrowskim – curatingyoutube.net) zabývající se dokumentací a archivací internetového umění. Jde o jedinečný projekt, kladoucí důraz nejen na dílo samotné, ale také na proces recepce a na prostředí, v němž je dílo recipováno, a který využívá jako archivační platformu server YouTube. Během workshopu se účastníci poučí o nutnosti a možnostech archivace a dokumentace internetového umění, svou účastí rozšíří tělo dosud archivovaných děl a sami se naučí, jak vyhledávat a dokumentovat kvalitní a nestabilní povahou internetu neustále ohrožované internetové umění.

Svou netartovou tvorbu formou prezentace a živé internetové performance na Přehlídce představí jeden z předních a v kontextu světové scény nejvyhledávanějších umělců, Holanďan Constant Dullaart, mezi ostatními např. český umělec dlouhodobě žijící v Německu, Martin Kohout. Právě Kohout se díky mediálnímu zájmu, jenž v tuzemsku vyvolala jeho účast v soutěži YouTube Play Biennial 2010, spojená s prezentací jeho internetového videa Moonwalk (2008) v Guggenheimově muzeu v New Yorku, stal pro širokou českou veřejnost patrně nejznámějším – a pro mnohé jediným známým – českým internetovým umělcem.

Martin Kohout však není ojedinělým zjevem znenadále se vynořivším v českých luzích a hájích, neboť internetové umění není v České republice zcela bez tradice – právě naopak. O existenci staršího net artu zde dokonce panuje v kulturně poučenějších kruzích poměrně silné povědomí – řada čtenářů by byla jistě schopna si kromě Markéty Baňkové vybavit alespoň z doslechu i další zástupce toho, čemu zde (pouze laškovně a s úctou) říkám „starší generace českého net artu“: Michaela Bielického, Petra Svárovského (Silver), případně Gívaná Belá (či Guy van Bellea, původem Belgičana, který však byl řadu let aktivní i u nás), a snad i mnohé další. Tyto výrazné osobnosti, které tvořily v průběhu devadesátých let a na přelomu nového milénia, se staly synonymem českého netartu, přestože se mnohdy již věnují jiným aktivitám, případně žijí v zahraničí. Horší by to již bylo s net artem současným – zde stran svých souputníků váhají i samotní umělci. Přitom na světové scéně momentálně nelze přehlédnout mj. velmi silnou generaci narozenou v polovině osmdesátých let, tedy generaci, která již i u nás s internetem vyrostla, setkala se s ním v rámci povinných výuk na základních a středních školách a je zvyklá jej dennodenně využívat. Kam se tedy poděl český net art po Baňkové a Bielickém?

Cílem sekce se tak v průběhu jejích příprav stalo také (alespoň částečné) představení současné české netartové scény, která se díky nedostatečné prezentaci a vysoké míře své segmentace mylně jeví jako mrtvá. Při této příležitosti byl rovněž vyhlášen open call po mladém českém internetovém umění, jenž nezůstal bez odezvy.

Vzhledem k možnostem by tedy v rámci sekce mělo dojít ke koherentnímu představení internetového umění s důrazem na současnou mladou českou scénu. Tyto snahy budou podpořeny také existencí speciálního webového prostoru, který byl zprovozněn v průběhu měsíce října.

Na adrese http://netart.pifpaf.cz budou organicky shromažďovány barvité a tematicky i obsahově pestré odkazy týkající se net artu, a to zcela v duchu hravé logiky internetu – přes linky na jednotlivá netartová díla, profily či osobní stránky umělců, rozhovory, teoretické texty, servery zabývající se internetovým uměním, videa, aktuálně probíhající on-line výstavy, až po traktáty o archivaci, úvahy o kurátorství či umělecké (on-line i offline) galerie vystavující netart, na internetu volně dostupné publikace a tak dále a tak podobně. Snahou je nejen zpestřit návštěvníkům čekání na začátek festivalu, ale také nabídnout širší kontext pro vnímání jeho programu a do určité míry naznačit výrazovou pestrost internetového umění, stejně jako ventilovat čiré netartové nadšení ze strany pořadatelů.

Letos již jedenáctý ročník Přehlídky animovaného filmu proběhne od čtvrtka 6. do neděle 9. prosince 2012 v Olomouci.