Misha-migos, TV Land & Winchesterova evangelia / Supernatural

16. 7. 2012 / Jana Jedličková
televize

Televize je bezesporu velmi konzervativní médium, které neposkytuje příliš prostoru pro rebelský experiment nebo dokonce sebereflexivní kritiku masmediálního průmyslu. Čím více potenciálních diváků tedy může pořad získat, tím menší má obvykle šanci dostat se z kategorie „pouhé“ zábavy na dlouhé zimní večery k chytře a leckdy nepovšimnutě zaobalené fikční subverzi. Přestože se takovéto „podvratné“ seriály a série povětšinou nacházejí hlavně na kabelových nebo jinak úzce zaměřených televizích, i v produkci velkých společností čas od času vznikne nějaký ten kultovní klenot, který je v očích „většiny“ tupou blbostí a pro zasvěcenou oddanou skupinku nadšenců geniálním produktem své doby. K takovýmto klenotům patří i americká série Supernatural, v českých končinách již tradičně pohřbená (a nejen zásluhou českého dabingu povětšinou nepochopená) v neatraktivním post prime-timovém vysílání pod lehce zavádějícím názvem Lovci duchů.

Supernatural jsou dítkem amerického scenáristy a producenta Erica Kripkeho, který beze zbytku zúročil svou dlouholetou praxi v psaní komediálních scénářů i vášeň a nadšení pro western nebo americké duchařské a městské hororové legendy a mýty. Na pilotním scénáři pracoval téměř deset let, než se jej rozhodlo realizovat studio Warner Brothers (The WB)./1 Původní záměr doznal sice značných změn, ale výsledkem byla ojedinělá paranormální a zcela nezamýšlená bromance, která má sedm let od svého začátku kultovní rozměry srovnatelné i s televizní klasikou typu Buffy: Přemožitelka upírů (The WB, 1997–2001 & UPN, 2001–2003), Torchwood (BBC, 2006–současnost) nebo Veronika Marsová (UPN, 2004–2006 & The CW, 2006–2007). Co víc, existence oddaného fandomu evidentně tvůrce inspiruje nejen v produkování dalších a dalších sérií, ale i na úrovni samotného narativu jednotlivých epizod, které se čím dál častěji obracejí nejen k filmovému a televiznímu průmyslu, ale i k samotnému fenoménu fandomu fikčních seriálů a sérií./2

Děj jednotlivých epizod se už od pilotního dílu primárně rozvíjí kolem postav dvou bratrů, Deana a Sama Winchesterových, kteří jsou po smrti své matky vychováváni otcem, obsesivně se pachtícím za žlutookým démonem ve snaze pomstít smrt své ženy. Dean a Sam jsou tak nedobrovolně vtaženi do světa duchů, démonů, podpostelních příšer, upírů a jiných mytologických bytostí, jejichž existenci si většina lidí připouští jen v pohádkách a bájných pověstech. Původním Kripkeho úmyslem bylo soustředit se hlavně na pátrání a zabití monster, na které bratři narazí, ale nebývalý zájem fanoušků o oba protagonisty způsobil, že se zápletky začaly čím dál více soustředit i na vztah bratrů a jejich otce, a posléze i na vztah mezi Samem a Deanem, případně v dalších sériích mezi Deanem a andělem Castielem./3

I proto se tón a celková podoba Supernatural od svých lehce zábavných začátků značně proměnily. První dvě série se ještě vyvíjely více méně jako separované příběhy dvou mladíků z dobrodružného románu, kteří přijedou na cizí popud do neznámého amerického městečka, zkušeným okem zhodnotí místní krasavice, objeví problém a neúspěšně se ho snaží vyřešit (zpravidla se mezitím buď zamilují do oněch krasavic, nebo je dámy málem samy zabijí, nezřídka obojí naráz), a hrou náhody či v důsledku „akademického“ průzkumu knih a webových stránek s paranormální, mytologickou nebo náboženskou tematikou nakonec démony porážejí. Za obdivných pohledů zbylých ženských obyvatelek a s cynickou poznámkou na rtech pak opouštějí městečko vstříc dalším podivným dobrodružstvím. Modus dalších sérií zůstává ve své podstatě stejný, ale je výrazně obohacen o detailně propracovaný komplexní narativ, ve kterém už Dean se Samem zachraňují celý svět a především sami sebe. Jednotlivé epizody sice povětšinou fungují jako uzavřené svébytné příběhy o zabíjení a vymítání démonů, nicméně jsou mnohem více spojovány do větších významových celků, které pak nejen že ovlivňují charakter a chování postav, ale především jednoznačně míří k Události, která bývá vrcholem závěru série (klasický systém, který se minimálně v posledních dvou sériích tvůrcům i díky neustálému natahování počtu řad seriálu moc nedaří).

Výraznou změnou bylo ne náhodou i obohacení a lehká proměna diegetického světa Supernatural o křesťanskou mytologii. Koncem třetí série totiž Lovci duchů začali znatelně ztrácet svá publika, a Kripke se proto rozhodl pro v kontextu amerického televizního vysílání poměrně riskantní krok, a sice přivést mezi démony, upíry, duchy a tvaroměniče také anděly./4 Prvním z nich byla postava Castiela, anděla Páně bez Pána, v permanentně zmačkaném úřednickém obleku, nechápajícího celou škálu lidských emocí a nelogických projevů chování. Už tady, v první epizodě čtvrté série, začíná dnes už standardní obsahová a formální podoba Supernatural, kterou si Kripke a spol. získali na jedné straně kultovní ultraoddanost fanoušků seriálu, na druhé straně nepochopení těch, kteří se zamilovali do nekomplikovaných epizod prvních dvou sérií. Vztah Sama a Deana začal být mnohem komplikovanější, temnější a překvapivější a jednotlivé případy sloužily a slouží mnohem více ke hlubší studii nejen obou bratrů, ale také světa, ve kterém se my sami jako diváci a divačky fikčních popkulturních produktů ocitáme.

Supernatural jsou tak bez nejmenších pochyb pravým postmoderním seriálem, který baví, reflektuje a kritizuje zároveň, aniž by si toho dost možná mnoho diváků a divaček všimlo. V českých končinách je to způsobeno zejména dabingem (mnoho scén je vystavěno na slovním humoru a hříčkách) a neznalostí kontextu amerických duchařských urbánních legend a kontextu amerického televizního vysílání, popřípadě dějin hororového filmu./5 Stejně jako v seriálu Buffy: Přemožitelka upírů, i v Supernatural se to přímo hemží filmovým a televizním intertextem, citacemi nebo do detailů promyšlenými aluzemi na známá filmová a televizní díla jakkoli spjatá s žánry fantasy, westernu, hororu, paranormální fikce, nebo dokonce i soap opery, sitkomu a anime. Stoupá i počet epizod, které se jako by vymykají standardním narativům Lovců duchů, a jsou obsahově i formálně odlišeny od ostatních (avšak pevně zapadají do diegetického světa hlavních hrdinů a dále ho rozvíjejí a obohacují). Téměř vždy se odehrávají buď během natáčení filmu nebo televizního seriálu, v Hollywoodu nebo v televizním studiu, a vždy nějakým originálním způsobem odrážejí samotný proces vzniku fikční tvorby. V epizodě Monster Movie natočené kromě úvodní sekvence striktně černobíle, například Sam s Deanem vyšetřují vraždy údajně páchané upírem Drakulou. Z Drakuly adorujícího herecký výkon Bély Lugosiho se sice vyklube ztroskotaný tvaroměnič, ale láska ke klasickým hollywoodským hororům ho dožene až k fóbii z česnekové pizzy a zajetí v říši nesplnitelných hollywoodských fantazií. Reflexi popkultury a konzumní společnosti pro změnu nabízí epizoda Fallen Idol, kde se vraždícím monstrem stává indický lesní bůh Leshii (obdoba našeho lesního mužíka), který se doslova živí svými obdivovateli. Ne náhodou ho v této epizodě v jedné z reinkarnací ztvárnila i Paris Hilton.

Absolutní vrchol v rámci sebereflexivity žánru a média představují u Supernatural epizody Changing Channels a The French Mistake. Zápletka Changing Channels vychází z uvěznění bratrů archandělem Gabrielem v simulovaném světě žánrových televizních pořadů, jejichž pravidla musejí zachovávat, aby se dostali zpět do své reality. Zasvěcenější televizní diváci a divačky tak nesledují pouze Sama a Deana v boji o další z řady nesnadných přežití, ale bezesporu si užívají i parodie na současné i minulé známé seriály v čele s Chirurgy (ABC, 2005–současnost), Knight Riderem (NBC, 1982–1986) a Kriminálkou Miami (CBS, 2002–2012). The French Mistake představuje mistrnou ukázku metanarativní epizody (a prozatím top všech top epizod Supernatural) šité na míru skalnímu fandomu Lovců duchů, aniž by se ovšem nějak snížily její kvality v očích ostatních diváků a divaček. Sam a Dean se vinou anděla Rafaela ocitají přímo uprostřed natáčení další z epizod paranormálního seriálu Supernatural. Lehce zmateni zjišťují, že je okolní lidé považují za herce Jareda Padaleckiho (Sam) a Jensena Acklese (Dean) a že jejich nejlepší přítel anděl Castiel je na twitteru závislý herecký kolega-nováček Misha Collins (pravidelně tweetující události z natáčení s pozdravem „Hola, Mishamigos“ všem svým fanouškům). Šoku se jim pak dostává při zjištění, že Sam alias Jared je v podivném světě bez magie a Boha ženatý s nebezpečnou démonkou Rubi, skutečnou Padaleckiho manželkou Genevieve Padalecki (Cortese). Ve výmluvném závěru je pak rozstřílen jedním z andělů v duchu westernového žánru samotný tvůrce série Eric Kripke, který na natáčení přijíždí zachránit domněle psychicky zhroucené herce.

Supernatural poskytuje televizním divákům a divačkám nejen zábavu a napětí v důsledně promyšleném seriálu paranormální fikce, ale zároveň nabízí i osvícenou reflexi a kritiku soudobé společnosti a zábavního průmyslu, která je o to víc funkční, že je až téměř nepostřehnutelná a plně zakomponovaná do světa dvou cynických a únikovou fikci nesnášejících postav, které nedokážou dost dobře pochopit, proč by zrovna jejich životy mohly být předmětem zájmu jakékoli skupiny lidí. Největší sílou Supernatural je ale jeho humor. Fakt, že se absolutně neberou vážně a nesnaží se ani předstírat podobnost s tzv. quality TV, je paradoxně k tomuto druhu dramat mílovými kroky přibližuje a posiluje jejich schopnost sebereflexe televizního média.

 

Lovci duchů (Supernatural, The WB, 2005–2006 & The CW, 2006–současnost)

Drama / horor / thriller / dobrodružný, single camera setup.

Tvůrce: Eric Kripke

Režie jednotlivých epizod: Philip Sgriccia, Robert Singer, Kim Manners, Charles Beeson, Mike Rohl ad.

Hrají: Jared Padalecki, Jensen Ackles, Jim Beaver, Misha Collins, Mark Sheppard, Jeffrey Dean Morgan, Genevieve Padalecki, Cindy Sampson, Mark Pellegrino ad.

Délka epizody: 60 minut.

 

Poznámky:

  • 1. Od roku 2006 je série vysílána na televizní síti The CW. Důvodem byla fúze společnosti The WB s The CW.
  • 2. Setkání fanoušků fantastických žánrů se stala předlohou nejedné epizody Supernatural. Jejich pravidelnou součástí je už několik sezon i postava spisovatele Chucka – proroka obeznámeného s příhodami bratří Winchesterových, které zapisuje a vydává coby paperbacky. Andělé knihy považují za prorocké spisy a i z těchto důvodů je označují za tzv. Winchesterova evangelia.
  • 3. Kromě čistě sourozeneckého a přátelského nahlížení na vztah těchto mužů se kolem Sama, Deana a Castiela, stejně jako kolem jejich hereckých představitelů, rozvinula hojná slash fiction, označovaná i jako tzv. Wincest, který posléze sami tvůrci seriálu zakomponovali mnohokrát do narativu Supernatural.
  • 4. Andělé v podání Erica Kripkeho ovšem nejsou roztomilí buclatí klučíci, nýbrž vojáci boží, kteří bez mrknutí oka obětují nevinné ve jménu svého Otce, jemuž se nesluší za žádných okolností odporovat.
  • 5. Pro pochopení některých narážek, nebo dokonce celých scén je někdy třeba vyznat se i v současné americké politice, jak dokazují frekventované zmínky o sexuálních minoritách, nejedna právě z úst anděla Castiela.
Zpět

Sdílet článek

Článek vyšel v čísle

Současný americký film

81 / květen 2012
Více