Editorial č.51
Číslo, které držíte v ruce, bychom mohli nazvat číslem splněných přání, ale přiléhavější je číslo splněných slibů, což přece jenom už nezní tak dobře. Vždy jsme si kladli za cíl zabývat se nejen estetickou stránkou kinematografie - filmovým uměním, ale i jinak orientovanou filmovou produkcí, stejně jako poměry v celé oblasti kinematografie. Nemělo by být proto nijak překvapivé, že téma nového Cinepuru se věnuje pornografii. Ačkoli je pornografie marginalizovaná ve veřejné debatě, řeč čísel naznačuje její jiné postavení. Bez ohledu, zda se jedná o odhady nadnesené nebo střízlivé, všechny v případě Spojených států hovoří o tržbách z pornografie v řádu miliard dolarů. Takovým sumám musí odpovídat masová konzumace a rozvinutý a velký průmysl. Pornografie má zkrátka, byť se to mnohým nemusí líbit, mimořádný společenský, ale i kinematografický význam, který by neměl zůstat bez povšimnutí.
Sluší se podotknout, že volbou tématu nesledujeme nějakou marketingovou strategii, i když jsme si vědomi, že podobné téma může vyvolávat nepatřičný zájem či senzaci. Stejně tak jsme se snažili vyvarovat dojmu, že vytváříme uzavřenou zábavu pro pány. Také proto skoro polovinu rozsahu tématu tvoří texty od ženských autorek. Téma je volně rozšířeno dvěma studiemi z rubriky zoom, o filmech Tsai Ming-lianga Umíněné mraky a Thomase Paula Andersona Hříšné noci, pro které se oba nechali inspirovat prostředím pornografické produkce. Výtvarný doprovod k tématu připravila Lenka Klodová, známá využitím pornografických motivů ve svých dílech.
A když jsme u těch slibů, byť nevyřčených, už dlouho si klademe otázku, kde s nástupem nových médií končí hranice kinematografie jako oblasti našeho zájmu. Tematická čísla o videoartu, počítačových hrách a televizi dala najevo, že tyto hranice nekončí u dveří filmových sálů či v místech filmové perforace. Rozhodli jsme se tedy na příště i těmto oblastem věnovat pravidelnou pozornost a s tímto číslem zavádíme tři stálé rubriky, které by měly recenzovat aktuální počiny na poli videoartu, seriálové tvorby a počítačových her. Zvláště poslední si zaslouží pozornost, neboť navzdory konvenčním očekáváním recenze na hru Gothic3 dobře ukazuje, že na počítačové hry můžeme klást stejné estetické nároky jako na film či jiná umělecká díla.