Kinematografie černé Afriky / Úvod k tématu

Je vždy nevděčné a nepřesné shrnovat kinematografie části kontinentu pod jediné označení. Nicméně téma kinematografií černé Afriky bylo připraveno v souvislosti s retrospektivou afrického filmu na letošní Letní filmové škole. Cílem následujících textů není ucelený historický přehled, ale úvod do některých aktuálních témat, jak se o nich v současnosti ve filmové historii píše a v teorii přemýšlí.

Úvodní text napsal mauretánský režisér Med Hondo speciálně pro Cinepur s dobrým úmyslem nastínit základní problémy, s nimiž se v Africe filmaři potýkají už padesát let. Rozhovor s jedním z prvních beninských režisérů Richardem de Medeirosem představuje peripetie, kterými musel projít téměř každý africký režisér. Reflexe africké reality ve filmech neafrických režisérů je námětem pro výtah z rozhovorů s několika africkými umělci, kteří se významnou měrou podíleli na utváření národních produkcí svých zemíc. Střet našeho pohledu z vnějšku s pohledem zevnitř je věčným kamenem úrazu, který do jisté míry brání i většímu pochopení jiného způsobu vyprávění a herecké interpretace afrických filmů. Dodnes nedoceněná je originalita filmového jazyka v díle Džibrila Diopa Mambetyho, jehož první podrobný profil u nás napsal Aleš Stuchlý. Z neznámých důvodů je dílo tohoto evropským filmem nezatíženého režiséra u nás systematicky ignorováno. Herecké interpretaci se věnuje poslední text, protože poukázáním na odlišnost hereckého projevu černošských herců se často zdůvodňuje nesrozumitelnost afrických filmů.