Cinepur / Časopis pro moderní cinefily

Nejlepší filmy roku 2011

Nejlepší filmy roku 2011

anketa / Redakce / 29. 1. 2012 / komentáře (16)

Během prosince 2011 jsme jako už tradičně oslovili členy redakčního okruhu Cinepuru, aby nám pomohli sestavit žebříček nejlepších filmů loňského roku. Hlasující mohli navrhnout až dvacet filmů, jimž byly přiděleny body podle toho, jak vysoko je jednotliví přispěvatelé ve svých odpovědích zařadili; u jmen autorů je pak uvedena pětice snímků včetně případných stručných komentářů, které oni sami považují za vůbec nejkvalitnější. Hlasující (letos rekordních 23 respondentů) se rovněž mohli zapojit do doplňkové ankety a uvést další pozoruhodné tituly nebo zmínit události či zážitky, jež pro ně charakterizují uplynulý filmový rok (u většiny hlasujících – pokud to prostor dovolil – jsme proto ponechali i jejich širší výběr nejlepších loňských filmů).

  1. Drive (r. Nicolas Winding Refn, USA 2011)
  2. Melancholia (r. Lars von Trier, Dánsko, Švédsko, Francie, Německo 2011)
  3. Tenkrát v Anatolii (Bir Zamanlar Anadolu’da, r. Nuri Bilge Ceylan, Turecko, Bosna a Hercegovina 2011)
  4. Konečná uprostřed cesty (Halt auf freier Strecke, r. Andreas Dresen, Německo 2011)
  5. Turínský kůň (A Torinói ló, r. Béla Tarr, Maďarsko, Švýcarsko, Německo, Francie 2011)
  6. Rozchod Nadera a Simin (Jodaeiye Nader ez Simin, r. Asghar Farhadi, Írán 2011)
  7. Strom života (The Tree of Life, r. Terrence Malick, USA 2011)
  8. Hra (Play, r. Ruben Östlund, Švédsko, Dánsko, Francie 2011)
  9. Odnikud někam (Somewhere, r. Sofia Coppola, USA 2010)
  10. Habemus Papam (r. Nanni Moretti, Itálie 2011)

Marcel Arbeit

Turínský kůň (A Torinói ló, r. Béla Tarr, Maďarsko, Švýcarsko, Německo, Francie 2011) - Tarrovi se podařilo filmovým jazykem odlišit pohled od nazírání, odraz světa od průniku do něj. O tom, zda umění dokáže proniknout k samé podstatě existence, se vedou debaty od nepaměti. Tarr, který se o to snažil už léta, teď konečně ukázal, že to alespoň na několik prchavých okamžiků možné je. Některé jeho obrazy se vnímavému divákovi vtisknou do paměti jako otisk rytiny na papír. V tomto ohledu dosáhl Turínský kůň dokonalosti a věřím, že Tarr skutečně již nic dalšího nenatočí – tímto směrem totiž nelze dojít dál. Ze svého učitele Andreje Tarkovského udělal nevyzrálého školáka, ve srovnání s ním neobstojí ani Čas vlků Michaela Hanekeho, ani knižní (natož filmová) Cesta Cormaca McCarthyho. Kolik jsme už viděli kapek stékajících po vnitřní stěně sklenice – jen Tarrovi věřím, že svým vnitřním zrakem viděl tu úplně poslední. Kolik jsme už viděli filmů o konci světa – ale jen u Tarra si pokládám otázku, jestli skutečně zánik civilizace nenastal už v roce 1914 a my nežijeme v postapokalyptické době. Jeden z nenápadných absolutních vrcholů světové kinematografie.

Ve srovnání s Tarrovým filmem blednou všechny další filmové zážitky roku, přesto uvádím ještě:

  • Konečná uprostřed cesty (Halt auf freier Strecke, r. Andreas Dresen, Německo 2011) - Brutálně realistický působivý snímek o nevyléčitelné nemoci, bez patosu, bez estetizování a bez naděje. Případný doplněk k Turínskému koni. V éře stále výkonnějších mobilních telefonů a bezdrátových sítí aktuálnost tohoto filmu bohužel ještě poroste. Osobně bych název překládal jako Stopka na rovné cestě.
  • Požáry (Incendies, r. Denis Villeneuve, Kanada, Francie 2010)
  • Rozchod Nadera a Simin (Jodaeiye Nader ez Simin, r. Asghar Farhadi, Írán 2011)
  • Michael (r. Markus Schleinzer, Rakousko 2011)

Filmová událost roku: kromě Turínského koně přehlídka filmů Samuela Fullera na MFF Karlovy Vary připravená Karlem Ochem.

Jindřiška Bláhová

Drive (r. Nicolas Winding Refn, USA 2011) - Čistá filmová i hudební energie, až téměř bazálně elementární, pocitová, ornamentální bez zbytečných klišé a manýrismu, filmově poučená bez exhibicionismu, bezostyšně přímočará, ale ve své přímočarosti daleka jakékoliv banálnosti. Bezkonkurenčně nejpurističtější snímek roku. Cinema pure and simple.

Melancholia (r. Lars von Trier, Dánsko, Švédsko, Francie, Německo 2011) - Dánský „provokatér“ pokornější a jdoucí do sebe. Šťastně na půl cesty mezi atraktivní, ale téměř zdivočelou symbolikou jeho předchozích filmů a silným, jasným příběhem duše, vyprávěným stylem mísícím zručně realismus s reklamní estetikou.

Tenkrát v Anatolii (Bir Zamanlar Anadolu’da, r. Nuri Bilge Ceylan, Turecko, Bosna a Hercegovina 2011) - Svébytná turecká kriminálka vystavěná na obskurních indiciích, trefně odpozorovaných charakterech a nečekaném vtipu, jenž je mnohem víc, než se na první pohled zdá být.

Konečná uprostřed cesty (Halt auf freier Strecke, r. Andreas Dresen, Německo 2011) - Intimní a nečekaně – a proto působivě – otevřená zpráva o (náhlém) umírání, času přemýšlet a srovnat se se stavem věcí. Tragické a ve své tragičnosti smiřující.

Stud (Shame, r. Steve McQueen, VB 2011) - Formálně a strukturou precizní mikrostudie osamělosti a závislosti, kde se všechna tíha zdá znásobená vnitřní narativní pomalostí, jíž film plyne. Velmi nepravděpodobná romance roku, která je ve výběru pro svůj styl a navzdory tomu, že McQueen nakonec svoje postavy odcizil ad absurdum a zbavil tak film vnitřní logiky.

Jaromír Blažejovský

Vybral jsem jenom pět, nikoli dvacet filmů, a to bez zvláštní vášně. Byl to slabý rok:

  • Melancholia (r. Lars von Trier, Dánsko, Švédsko, Francie, Německo 2011)
  • Turínský kůň (A Torinói ló, r. Béla Tarr, Maďarsko, Švýcarsko, Německo, Francie 2011)
  • Tenkrát v Anatolii (Bir Zamanlar Anadolu’da, r. Nuri Bilge Ceylan, Turecko, Bosna a Hercegovina 2011)
  • Mlýn a kříž (Młyn i krzyż, r. Lech Majewski, Polsko 2011)
  • Habemus Papam (r. Nanni Moretti, Itálie 2011)

Odsunutím Turínského koně na druhou pozici chci upozornit, že jde o dílo akademické (slovy Neji Zorké: „klasika, která si uvědomila sama sebe jako klasiku“), vyzdvižením Melancholie oceňuji kreativní výboj bezmála již odepsaného autora. Umístěním Ceylana nad Majewského dávám přednost otevřené formě před zavřenou, obrazu před symbolem, nejistotě před dokonalostí. Morettiho komedie mne pobavila, jakkoli se v ní dlouho hraje volejbal.

S vlnou apokalyptických filmů souzní skličující skomírání kin, jimž digitalizace zasazuje ránu z milosti. Nikdy jsem neviděl tolik zmršených projekcí jako v tomto roce. A to nejen ve smutně proslulé brněnské Scale, ale i v multiplexech, jejichž majitelé se snaží ušetřit na personálu, zatímco návštěvnost padá strmě dolů. Příslušníci kritického stavu neskrývají, že své recenze píšou z novinářských projekcí. V družné harmonii se stejně naladěnými kolegy jim potom uniká, jak filmy fungují u běžného publika.

Otto Bohuš

  • Strom života (The Tree of Life, r. Terrence Malick, USA 2011) - Odložte si v šatně vaše ega.
  • Drive (r. Nicolas W. Refn, USA 2011) - Rozum se brání, srdce jihne.
  • Jež (r. Andy Fehu, ČR 2011) - Pomsta paštikářům u Jadranu.
  • Do města (En Ville, r. Valérie Mréjen, Bertrand Schefer, Francie 2011) - Pěna dní, tak jak ji mám rád.
  • Dexter, 6. sezona, 9. díl (r. Seith Mann, USA 2011) - Uf! To chtělo fakt Šestý smysl.

Zvláštní uznání: Dívka na přání (The Girlfriend Experience, r. Steven Soderbergh, USA 2009), Porno pro maloměšťáky.

Přeceněné bubliny: Melancholia, Opravdová kuráž, Lůno a nové Pedro za 1,90 Kč.

Nenápadná událost roku: článek Jaromíra Blažejovského ve sborníku Novinářem v Brně.

Lucie Česálková

  • Drive (r. Nicolas Winding Refn, USA 2011)
  • Melancholia (r. Lars von Trier, Dánsko, Švédsko, Francie, Německo 2011)
  • Tenkrát v Anatolii (Bir Zamanlar Anadolu’da, r. Nuri Bilge Ceylan, Turecko, Bosna a Hercegovina 2011)
  • Hra (Play, r. Ruben Östlund, Švédsko, Dánsko, Francie 2011)
  • Michael (r. Markus Schleinzer, Rakousko 2011)

Pozoruhodnosti:

Abecedně, avšak překvapivě tři z šesti titulů pocházejí z obvykle spíš nevýrazné Velké Británie.

  • Archipelago (r. Joanna Hogg, Velká Británie 2010)
  • The Arbor (r. Clio Bernard, Velká Británie 2010)
  • Bakhmaro (r. Salomé Jashi, Německo, Gruzie 2011)
  • Dýchat (Atmen, r. Karl Markovics, Rakousko 2011)
  • Rozchod Nadera a Simin (Jodaeiye Nader az Simin, r. Asghar Farhadi, Írán 2011) Tyranosaurus (r. Paddy Considine, Velká Británie 2011)

Události: Věci v pohybu – IDF On the Road, výlet Cinepuru.

Eliška Děcká

  1. Bright Star (r. Jane Campion, Austrálie, Francie, VB 2009)
  2. Už šedesát let je mi třicet (r. Adéla Babanová, ČR 2011)
  3. Jana Eyrová (Jane Eyre, r. Cary Fukunaga, Velká Británie, USA 2011)
  4. Odnikud někam (Somewhere, r. Sofia Coppola, USA 2010)
  5. Jeskyně zapomenutých snů (Cave of Forgotten Dreams, r. Werner Herzog, Kanada, USA, Německo, Francie 2010)

Jakub Felcman

  • Nebezpečná metoda (A Dangerous Method, r. David Cronenberg, VB, Německo, Kanada, Švýcarsko 2011)
  • Hugo a jeho velký objev (Hugo, r. Martin Scorsese, USA 2011)
  • Tintinova dobrodružství (The Adventures of Tintin, r. Steven Spielberg, USA, Nový Zéland 2011)
  • Un été brûlant (r. Philippe Garrel, Francie, Itálie, Švýcarsko 2011)
  • Nevěstinec (L’Apollonide – Souvenirs de la maison close, r. Bertrand Bonello, Francie 2011)

další:

  • Habemus Papam (Nanni Moretti, Itálie 2011)
  • Restless (r. Gus van Sant, USA 2011)
  • Bůh masakru (Carnage, r. Roman Polanski, Francie, Německo, Polsko, Španělsko 2011)
  • This Must Be the Place (r. Paolo Sorrentino, Itálie, Francie, Irsko 2011)
  • Les Amants de Low Life (r. Nicolas Klotz, Francie 2011)
  • Odcházení (r. Václav Havel, ČR 2011)

copyright 2010, viděno 2011:

  • Bavorák páně (La BM du Seigneur, r. Jean-Charles Hue, Francie 2010)
  • Casino Jack (r. George Hickenlooper, USA 2010)
  • Country Strong (r. Shana Feste, USA 2010)
  • Opravdová kuráž (True Grit, r. Joel a Ethan Coenovi, USA 2010)

Kamil Fila

  1. Turínský kůň (A torinói ló, r. Béla Tarr, Maďarsko, Německo, Švýcarsko, Francie 2011)
  2. Tenkrát v Anatolii (Bir Zamanlar Anadolu’da, r. Nuri Bilge Ceylan, Turecko, Bosna a Hercegovina 2011)
  3. Strom života (Tree of Life, r. Terrence Malick, USA 2011)
  4. Konečná uprostřed cesty (Halt auf freier Strecke, r. Andreas Dresen, Německo 2011)
  5. Zámek (Il Castello, r. Martina Parenti, Massimo D’Anolfi, Itálie 2011)

Filmy v široké české distribuci:

  • Válka bohů (Immortals, r. Tarsem Singh, USA 2011)
  • Opravdová kuráž (True Grit, r. Joel a Ethan Coenovi, USA 2010)
  • Nákaza (Contagion, r. Steven Soderbergh, USA 2011)
  • Rodina je základ státu (r. Robert Sedláček, ČR 2011)
  • Vše pro dobro světa a Nošovic (r. Vít Klusák, ČR 2011)

Další filmy v české distribuci v omezeném nasazení:

  • Odnikud někam (Somewhere, r. Sofia Coppola, USA 2010)
  • Banksy: Exit Through the Gift Shop (r. Banksy, USA 2010)
  • 3 (r. Tom Tykwer, Německo 2010)
  • Melancholia (r. Lars von Trier, Dánsko, Švédsko, Francie, Německo 2011)
  • Drive (r. Nicolas Winding Refn, USA 2011)

Filmy mimo českou distribuci:

  • Kluk na kole (Le Gamin au vélo, r. Luc a Jean-Pierre Dardenneovi, Belgie, Francie, Itálie 2011)
  • Michael (r. Markus Schleinzer, Rakousko 2011)
  • Habemus Papam (r. Nanni Moretti, Itálie 2011)
  • Šárka Gmiterková

    1. Odnikud někam (Somewhere, r. Sofia Coppola, USA 2010)
    2. Černá labuť (The Black Swan, r. Darren Aronofsky, USA 2010)
    3. Červené střevíčky (restaurovaná kopie; The Red Shoes, r. Michael Powell a Emeric Pressburger, VB 1948)
    4. Drive (r. Nicolas Winding Refn, USA 2011)
    5. Ženy sobě (Bridesmaids, r. Paul Feig, USA 2011)

    Oto Horák

    Film roku:

    Dýchat (r. Karl Markovics, Rakousko 2011) - Příběh a hrdina stejně výjimečný jako přirozený, forma složitá, vytříbená, ale neupozorňující na sebe, takže ji takřka nevnímáme. Jako… dýchání.

    Další výborné filmy:

    • Adrienna Pálová (r. Ágnes Kocsis, Maďarsko 2010) - Na rozdíl od jiných maďarských režisérů zde chybí okázalé experimentování, skepse a „modernismus“, náhradou dostáváme výtvarnost a moudrost až klasické ražby.
    • Chantrapas (r. Otar Iosseliani, Francie 2010) - Oslava přátelství, družnosti a soudržnosti. Vyrovnávání se s nutností smrti je tu podáno s nezaměnitelným humorem a poetikou Chaplinova a Tatiho dědice.
    • Jelena (r. Andrej Zvjagincev, Rusko 2011) - Režisér přestal kouzlit s tajemným „duchovnem“ a v nevzrušeném tempu 
vypráví dnešní příběh o vypočítavosti a síle genetických příkazů.
    • Neviditelné oko (La Milada invisible, r. Diego Lerman, Argentina 2010) - Jeden z nejuvěřitelnějších portrétů autoritářství ve státě, jeho institucích a lidech, majících k jeho přijetí předpoklady.

    Filmová událost roku: Fakt, že jsou na českém knižním trhu dvě reprezentativní a vynikající publikace – Dějiny filmu Davida Bordwella a Kristin Thompsonové (NAMU a NLN, Praha 2011) a Černobílý snář Elmara Klose (ed. Jan Lukeš, NFA, Praha 2011).

    Jana Jedličková

    Vzhledem ke svým znalostem filmu se raději uchýlím ke jmenování TV seriálů a sérií. Vybrat jich jen pět je skoro až heretické, proto úmyslně nezmiňuji Mad Men, Lovce duchů, Zákon gangu, True Blood a jiné vítěze anket the best of TV. Moje tipy se omezují na rok vzniku 2011 a na ty u nás méně známé TV projekty (proto absence Hry o trůny aj.). PS: Sice je to rok 2010, ale neodpustím si přidat ještě Okresní přebor!

    The Fades (UK 2011–???, BBC3, tvůrce: Jack Thorne) - Uznání a obdiv za zdařilou a ve všech směrech funkční kombinaci paranormální fikce, hororu a britského teen tragikomediálního seriálu. (A důkaz toho, že herci a herečky z britských Skins mají zářnou budoucnost.)

    American Horror Story (USA 2011–???, FX, tvůrci: Ryan Murphy, Brad Falchuk) - Jeden z mála hororových seriálů, který diváky a divačky skutečně děsí, napíná a nutí je dívat se na scény a milovat postavy, které by si jinde za žádných okolností neoblíbili. (Důkaz toho, že scenáristé Glee jsou schopni vytvořit i inteligentní a vážný projekt.)

    The Killing (USA 2011–???, AMC, tvůrkyně: Veena Sud) - Aplaus za rozpoutání debaty o televizním žánru police procedural a za vytvoření jedné z nejrealističtějších postav policejních vyšetřovatelek posledních let.

    The Playboy Club (USA 2011, NBC, tvůrce: Chad Hodge) - Zmínku si zaslouží už jen za krásnou ukázku současné americké TV cenzury aneb kterak je možné zakázat po třech dílech seriál kvůli potenciálnímu ohrožování dětí pornografickým materiálem, který se v The Playboy Club nikdy neobjevil. Parents Television Council si zase jednou zaslouží potlesk.

    Homeland (USA 2011–???, Showtime, tvůrce: Gideon Raff) - Na truc všem americkým kritikům a kritičkám, kteří opět přehlížejí kvalitní seriál reflektující současnou Ameriku. Téma paranoie a bílého amerického terorismu díky bohu ještě nevyčpělo (+ Mandy Patinkin a Claire Danes opět na TV obrazovkách!)

    Jan Jílek

    • Mlýn a kříž (Młyn i krzyż, r. Lech Majewski, Polsko 2011) - Tableau vivant trvající 92 minut a jeden z nejnadějnějších pokusů o propojení výtvarného a filmového obrazu.
    • Senna (r. Asif Kapadia, Velká Británie 2010) - Formule nesmrtelnosti a náš život jako pouhá zastávka v boxech.
    • Tenkrát v Anatolii (Bir Zamanlar Anadolu’da, r. Nuri Bilge Ceylan, Turecko, Bosna a Hercegovina 2011) - Detektivní pátrání v reálném čase. Káva, kníry, mrtvola a záběry tak dlouhé, že je škoda je stříhat.
    • Turínský kůň (A torinói ló, r. Béla Tarr, Maďarsko, Německo, Švýcarsko, Francie 2011) - Radikalizovaný a zároveň dokonale čirý Tarrův poslední stück. Apokalyptická komedie o lidech (a) červotočích.
    • Whore’s Glory (r. Michael Glawogger, Německo, Rakousko 2011) - Tři země, tři náboženství a nejstarší řemeslo v řemeslně skvěle natočeném a režisérsky mistrně zkomponovaném triptychu.
    



    další: Alpy (Alpeis, r. Giorgos Lanthimos, Řecko 2011), Býčí šíje (Rundskop, r. Michael R. Roskam, Belgie 2011), Guma (Rubber, r. Quentin Dupieux, Francie 2010), Jana Eyrová (Jane Eyre, r. Cary Fukunaga, Velká Británie, USA 2011), Jelena (r. Andrej Zvjagincev, Rusko 2011), Láska v hrobě (r. David Vondráček, Česká republika 2011), Nic proti ničemu (r. Petr Marek, Česká republika 2011), Melancholia (r. Lars von Trier, Dánsko, Švédsko, Francie, Německo 2011), Somrák s brokárnou (Hobo with a Shotgun, r. Jason Eisener, Kanada, USA 2011), Vodnické zpívánky (Onna no Kappa, r. Shinji Imaoka, Japonsko, Německo 2011)

    Milan Klepikov

    1. Strom života (The Tree of Life, r. Terrence Malick, USA 2011)
    2. Habemus Papam (r. Nanni Moretti, Itálie 2011)
    3. Guma (Rubber, r. Quentin Dupieux, Francie 2010)
    4. Ultimum refugium (r. Ondřej Vavrečka, ČR 2011)
    5. Dopis Eliovi (Letter to Elia, r. Martin Scorsese, USA 2010)

    Jan Kolář

    1. Rozchod Nadera a Simin (Jodaeiye Nader az Simin, r. Asghar Farhadi, Írán 2011) - Farhadi dokázal tímto snímkem dvě věci. Že film o rozvodu manželů může být stejně napínavý jako hitchcockovský thriller a že občas se i v rámci kinematografie stane zázrak a vznikne dílo, jehož sílu ani obsah nelze přes veškerou jeho srozumitelnost převyprávět slovy.
    2. Konečná uprostřed cesty (Halt auf freier Strecke, r. Andreas Dresen, Německo 2011) - Pravděpodobně nejtrýznivější a zároveň nejcivilnější film o smrti a strachu z umírání, který jsem kdy viděl. Úzkost podaná beze stopy cynismu i sentimentu.
    3. Hra (Play, r. Ruben Östlund, Švédsko 2011) - Östlund svým třetím filmem dokázal, že patří mezi nejinteligentnější a nejoriginálnější režiséry současnosti. Neznám nikoho, kdo by dokázal tak inovativně kombinovat možnosti dokumentárního a fikčního filmu – a nad to s jejich pomocí analyzovat zcela aktuální společenské problémy.
    4. Tenkrát v Anatolii (Bir Zamanlar Anadolu’da, r. Nuri Bilge Ceylan, Turecko, Bosna a Hercegovina 2011) - Jestliže velké filmy dokáží zviditelňovat plynutí času, pak Ceylanův film patří mezi ty největší. Esence smutku a únavy, se stopami zcela nepravděpodobné naděje.
    5. Drive (r. Nicolas Winding Refn, USA 2011) - Mám prostě rád filmy, v nichž se jezdí autem a po jejichž skončení mám potřebu si zpívat, natáhnout bundu a vyrazit do noci. I kdyby měl ten pocit trvat jen půl hodiny.
    6. Melancholia (r. Lars von Trier, Dánsko, Švédsko, Francie, Německo 2011), Attenberg (r. Athina R. Tsangari, Řecko 2010), Kluk na kole (Le Gamin au vélo, r. Luc a Jean-Pierre Dardenneovi, Belgie, Francie, Itálie 2011), Post mortem (r. Pablo Larraín, Chile, Německo, Mexiko 2010), Turínský kůň (A torinói ló, r. Béla Tarr, Maďarsko, Německo, Švýcarsko, Francie 2011)

    V českém prostředí považuju za nejvýznamnější událost konec platnosti tzv. diginovely, s níž se definitivně uzavřel hlavní zdroj financí pro Státní fond na podporu kinematografie. Tím je celkem jasné, co pro mě bude nejvýznamnější událostí roku 2012 – schválení, nebo neschválení nového zákona o kinematografii.

    Jan Křipač

    1. Melancholia (r. Lars von Trier, Dánsko, Švédsko, Francie, Německo 2011)
    2. Habemus Papam (r. Nanni Moretti, Itálie 2011)
    3. Strom života (The Tree of Life, r. Terrence Malick, USA 2011)
    4. Zelený sršeň (The Green Hornet, r. Michel Gondry, USA 2011)
    5. Drive (r. Nicolas Winding Refn, USA 2011)

    Události: Konec komerční výroby, distribuce a předvádění 35mm filmu a definitivní nástup digitálního média (chápáno nikoli negativně). TV minisérie Tajemství Lisabonu jako završení díla Raoula Ruize. Vydání českého DVD Barva granátového jablka se dvěma přepisy, otitulkováním dosud nepřeložených sekvencí a s bohatými bonusovými materiály, dostupnými pouze v této edici.

    Matěj Nytra

    především:

    • Strom života (Tree of Life, r. Terrence Malick, USA 2011) - Očividně převratná filmová meditace.
    • Nostalgia de la luz (r. Patricio Guzmán, Chile, Francie, Německo 2010) - Dokumentaristický, poněkud asketičtější protipól Malickova filmu.

    Jelikož filmy von Triera či Ceylana zřejmě budou zmiňovat jiní (a třeba na Reichardtovou, Morettiho, či Tsangariovou se nedostane), chci dále pro radost zvýraznit tuto trojici snímků:

    • Modrý pták (Blue Bird, r. G. Van Den Berghe, Belgie 2011) - Příklad, jak lze moderně adaptovat Maeterlinckovu krásnou symbolickou divadelní pohádku: v suché realitě Afriky, s využitím magie modrého filtru a širokoúhlého formátu a pomocí jemných nápadů.
    • Hra (Play, r. Ruben Östlund, Švédsko, Dánsko, Francie 2011) - Takřka zoufalý zážitek; bezbranné, pasivní oko kamery sleduje skupinku černošských výrostků ovládajících malé Švédy a kolébka ve vlaku do Malmö překáží v průchodu – jenže nic nelze zastavit, ani šikanu, ani absurditu situace, ani film samotný.
    • The Arbor (r. Clio Barnard, VB 2010) - Novátorské postupy ve víceúrovňové fikci/dokumentu/rekonstrukci/inscenaci z anglické periférie o tragickém životě dramatičky Andrey Dunbarové, která zemřela v pouhých devětadvaceti letech.

    Silné epické příběhy a festivalové originality:

    • Melancholia (r. Lars von Trier, Dánsko, Švédsko, Francie, Německo 2011)
    • Habemus Papam (r. Nanni Moretti, Itálie 2011)
    • Tenkrát v Anatolii (Bir Zamanlar Anadolu’da, r. N. B. Ceylan, Turecko, Bosna a Hercegovina 2011)
    • Attenberg (r. Athina R. Tsangari, Řecko 2010)
    • Stranou Satana (Hors Satan, r. Bruno Dumont, Francie 2011)
    • Nevěstinec (L’Apollonide – Souvenirs de la maison close, r. Bertrand Bonello, Francie 2011)
    • Dýchat (Atmen, r. Karl Markovics, Rakousko 2011)
    • Kluk na kole (Le Gamin au vélo, r. Luc a Jean-Pierre Dardenneovi, Belgie, Francie, Itálie 2011)

    Dvojice „westernů“:

    • Sweetgrass (r. I. Barbash a L. Castaing-Taylor, USA 2009), sledovaný jako non-fikční obraz ze současnosti
    • Meek’s Cutoff (r. Kelly Reichardt, USA 2010) - Realistická fikce z minulosti od progresivní hybatelky americké nezávislé scény.

    Nejlepší české zážitky:

    • Osmdesát dopisů (r. Václav Kadrnka, ČR 2011)
    • Tmář a jeho rod (r. Karel Vachek, ČR 2011)

    Jeden queer film:

    • Víkend (Weekend, r. Andrew Haigh, VB 2011)

    Závěrem dva pohledy na odchod ze světa kvůli nádorovému onemocnění:

    • jeden optimistický: Restless (r. Gus Van Sant, USA 2011)
    • a jeden realistický: Konečná uprostřed cesty (Halt auf freier Strecke, r. Andreas Dresen, Německo 2011)

    Kde byly letos asijské filmy…?

    Událost: sekce Světlo a tma živé animace na PAF v Olomouci.

    Michal Procházka

    • Rozchod Nadera a Simin (Jodaeiye Nader az Simin, r. Asghar Farhadi, Írán 2011)
    • Hra (Play, r. Ruben Östlund, Švédsko, Dánsko, Francie 2011)
    • Tenkrát v Anatolii (Bir Zamanlar Anadolu’da, r. Nuri Bilge Ceylan, Turecko, Bosna a Hercegovina 2011)
    • Stud (Shame, r. Steve McQueen, VB 2011)
    • Tři kraťasy: Umshini Wam (r. Harmony Korine); Divers in the Rain (r. Priit Pärn); Incident by a Bank (r. Ruben Östlund)
    • Čestné uznání za animaci: Chico a Rita od Fernanda Trueby.

    Viktor Palák

    • Drive (r. Nicolas Winding Refn, USA 2011) - Mile nečitelný hrdina ve stylově jednotném filmu, který mimoděčně ukazuje, že osmdesátá léta v hudbě nebyla jen očistcem, ale nabídla i něco, z čeho se dá dnes čerpat.
    • Goemul 3D (The Host 3D, r. Bong Joon-ho, Jižní Korea 2006–2011) - Solidní 3D konverze korejského hitu, který stále imponuje tím, jak spojuje populární žánry, řemeslné mistrovství i podvratné společenské poselství.
    • Rodina je základ státu (r. Robert Sedláček, ČR 2011) - Robert Sedláček je snad jediný tvůrce, který se dokáže vyjadřovat k české současnosti a nepůsobit u toho jako zbabělec. Protilék po předávkování blafy jako Ulovit miliardáře nebo Bastardi 2.
    • Stranou Satana (Hors Satan, r. Bruno Dumont, Francie 2011) - Stále svůj Bruno Dumont ukazuje lidi jako poetické objekty i primitivní zvířata, ale zároveň nedává na výběr. Záleží jen na nás, zda v sobě vykrmíme hodného, nebo zlého vlka.
    • Turínský kůň (A Torinói ló, r. Béla Tarr, Maďarsko, Švýcarsko, Německo, Francie 2011) - Ať už poslední či nikoliv, rozhodně nejvíce asketický snímek Bély Tarra, který dovádí do důsledku jeho jedinečnou metodu, díky níž lze prožívat tíhu bytí, i když jste slovo „metoda“ nikdy neslyšeli.

    Další:

    • Osmdesát dopisů (r. Václav Kadrnka, ČR 2010)
    • I'm Still Here (r. Casey Affleck, USA 2010)
    • Balada o Genesisovi a Lady Jaye (The Ballad of Genesis and Lady Jaye, r. Marie Losier, USA, Francie 2011)
    • V sobotu (V subbotu, r. Aleksandr Mindadze, Rusko 2011)
    • Hra (Play, r. Ruben Östlund, Švédsko, Dánsko, Francie 2011)
    • Melancholia (r. Lars von Trier, Dánsko, Švédsko, Francie, Německo 2011)
    • Jeskyně zapomenutých snů (Cave of Forgotten Dreams, r. Werner Herzog, Kanada, USA, Německo, Francie 2010)
    • Rozchod Nadera a Simin (Jodaeiye Nader az Simin, r. Asghar Farhadi, Írán 2011)
    • The Artist (r. Michel Hazanavicius, Francie 2011)
    • Konečná uprostřed cesty (Halt auf freier Strecke, r. Andreas Dresen, Německo 2011)

    Daniel Řehák

    • Drive (r. Nicolas Winding Refn, USA 2011)
    • Melancholia (r. Lars von Trier, Dánsko, Švédsko, Francie, Německo 2011)
    • Odnikud někam (Somewhere, r. Sofia Coppola, USA 2010)
    • Rango (r. Gore Verbinski, USA 2011)
    • Rodina je základ státu (r. Robert Sedláček, ČR 2011)

    Vítek Schmarc

    • Drive (r. Nicolas Winding Refn, USA 2011) - Škorpion Refn a jeho noční jízda za obyčejným hrdinou, manýristická krása pulpu, čistý magnetismus filmu.
    • Melancholia (r. Lars von Trier, Dánsko, Švédsko, Francie, Německo 2011) - Život na této zemi je zlý, ale díky Larsovi snesitelný. Apokalypsa jako krémový svatební dort, jemuž nelze odolat.
    • Konečná uprostřed cesty (Halt auf freier Strecke, r. Andreas Dresen, Německo, Francie 2011) - Bojíme se toho, chodíme kolem toho po špičkách a Dresen nám to dává zakusit jako bezprostřední tragikomický prožitek.
    • Michael (r. Markus Schleinzer, Rakousko 2011) - Hanekeho plagiát? Kdeže. Svébytná sonda za fasádu normálnosti. Zrůdnost dřímá v obyčejném, stejně jako síla Schleinzerova debutu.
    • Tenkrát v Anatolii (Bir Zamanlar Anadolu’da, r. Nuri Bilge Ceylan, Turecko, Bosna a Hercegovina 2011) - Zločin a trest, tváře vytesané do skal, monotónní textura neukončeného bloudění, kterému říkáme existence. Ceylan jako vždy blízko bytí.

    Tomáš Stejskal

    • Turínský kůň (A Torinói ló, r. Béla Tarr, Maďarsko, Švýcarsko, Německo, Francie 2011) - V Tarrově ontologické ertepli se skrývá svět jako na talíři. Svět, který zaniká a je plný démonů.
    • Melancholia (r. Lars von Trier, Dánsko, Švédsko, Francie, Německo 2011) - „Have a nice apocalypse“ aneb další apokalypsa v hlubinách lidských i kosmických. Zkáza může být vznešená a nesmírně fotogenická.
    • Drive (r. Nicolas Winding Refn, USA 2011) - Meditace o povrchu a povrchnosti. Nejradostnější kinozážitek roku.
    • Rozchod Nadera a Simin (Jodaeiye Nader az Simin, r. Asghar Farhadi, Írán 2011) - Sociální drama napsané jako detektivka?! Ano, je to skutečně možné.
    • Play (Play, r. Ruben Östlund, Švédsko, Dánsko, Francie 2011) - Pravidla hry a hranice šikany v líbezném sociálním státě. Tímto černým koněm ze Švédska lze táhnout ledaskam a šach hrozí všem; těžko říci, kdo dostane mat.

    Aleš Stuchlý

    Už dlouho jsem neviděl v jediném roce tolik znamenitých filmů jak pán:

    1. Tenkrát v Anatolii (Bir Zamanlar Anadolu’da, r. Nuri Bilge Ceylan, Turecko, Bosna a Hercegovina 2011)
    2. Konečná uprostřed cesty (Halt auf freier Strecke, r. Andreas Dresen, Německo, Francie 2011)
    3. Rozchod Nadera a Simin (Jodaeiye Nader az Simin, r. Asghar Farhadi, Írán 2011)
    4. Odnikud někam (Somewhere, r. Sofia Coppola, USA 2010)
    5. Drive (r. Nicolas Winding Refn, USA 2011)
    6. Melancholia (r. Lars von Trier, Dánsko, Švédsko, Francie, Německo 2011), Turínský kůň (A Torinói ló, r. Béla Tarr, Maďarsko, Švýcarsko, Německo, Francie 2011), Hra (Play, r. Ruben Östlund, Švédsko, Dánsko, Francie 2011), Michael (r. Markus Schleinzer, Rakousko 2011), Dýchat (Atmen, r. Karl Markovics, Rakousko 2011)
    7. Habemus Papam (r. Nanni Moretti, Itálie 2011), Restless (r. Gus Van Sant, USA 2011), Adrienna Pálová (r. Ágnes Kocsis, Maďarsko 2010), Kluk na kole (Le Gamin au vélo, r. Luc a Jean-Pierre Dardenneovi, Belgie, Francie, Itálie 2011), Stranou Satana (Hors Satan, r. Bruno Dumont, Francie 2011)

    Zvláštní uznání: Unien Savonlinna DVD (r. Lauri Ainala, Finsko 2010)

    Antonín Tesař

    • Mad Men (vytvořil Matthew Weiner, USA 2007–???) - Mistrná ukázka promyšleného náznakovitého vyprávění i delikátních nálad.

    Zbytek abecedně:

    • Drive (r. Nicolas Winding Refn, USA 2011)
    • Konečná uprostřed cesty (Halt auf freier Strecke, r. Andreas Dresen, Německo, Francie 2011)
    • Rozchod Nadera a Simin (Jodaeiye Nader az Simin, r. Asghar Farhadi, Írán 2011)
    • Tenkrát v Anatolii (Bir Zamanlar Anadolu’da, r. Nuri Bilge Ceylan, Turecko, Bosna a Hercegovina 2011)

    Přečteno 19522x

    Článek vyšel v časopise Cinepur #79, leden 2012.

    Toto číslo Cinepuru si můžete objednat v obchodě.

    Sdílejte na Facebook.com

    Vytisknout článek

    Ohodnoťte článek

    Aktuální hodnocení článku
    3.3 /6

    Hodnocení na škále 0-5, vyšší číslo představuje lepší skóre.


    komentáře

        přepište kód:

    yip woman  (10.4.2012 12:38)

    Je to prosté. Stačí se podívat na čsfd. R. D. Kokeš ohodnotil 5* tyto filmy z r. 2011: - - - Hugo a jeho velký objev Jeden musí z kola ven Muži, kteří nenávidí ženy Strom života Tintinova dobrodružství X-Men: První třída - - - http://www.csfd.cz/uzivatel/4-douglas/hodnoceni/podle-year/

    Mad Men  (20.2.2012 17:43)

    Sartori: to nic nevysvětluje. Třeba Česálková se v akademickém prostředí pohybuje déle než Kokeš (mj. jako redaktorka Iluminace) a žebříček jí nevadí udělat.

    Sartori  (20.2.2012 14:56)

    SeyKck: Není to žádná póza, ale určitý diktát soudobých filmových věd, které jsou mj. namířeny proti žebříčkování. A kdo chce s vlky býti, ten s nimi musí víti. Podle mého názoru je spíš případnější otázka, podle čeho lidé hodnotí - co je vlastně přesně tím důvodem, že je nějaký film zvolen.

    SeyKck  (20.2.2012 11:44)

    Tak ona je to taková póza, ne jen kocoura Kokeše. A přitom je to tak prosté… Samozřejmně, že vyznávají také žebříčky, jako všichni ostatní lidé. Pokud by to tak nebylo, tak by nemohli hodnotit filmy, nemohli by hodnotit vůbec nic. Lhát sám sobě je hodně špatné.

    SeyKck  (20.2.2012 11:22)

    Tak ona je to taková póza, ne jen kocoura Kokeše. A přitom je to tak prosté… Samozřejmně, že vyznávají také žebříčky, jako všichni ostatní lidé. Pokud by to tak nebylo, tak by nemohli hodnotit filmy, nemohli by hodnotit vůbec nic. Lhát sám sobě je hodně špatné.

    Vit Polacek  (18.2.2012 13:32)

    Me dost prekvapilo, ze se v zadnem zebricku neobjevila skvela Ramosova Johanka v zajeti (Jeanne Captive), ktera pro mne zastinila i jinak skvely Nevestinec Bertranda Bonella a Strom Zivota Terence Mallicka. V C. distribuci navic ted cerstve i Rozchod Nadera a Simin. A videl vubec nekdo vitezny film z Locarna Back to stay?

    Oto Horák  (17.2.2012 16:27)

    Ano, také si myslím, že ta (pseudo)detektivka Muž z Londýna odpovídala Tarrově extrémní poetice možná lépe než ty "hlubokomyslné", symbolické, okatě modelové příběhy. (A to říkám jako člověk, jehož z přílišné příchylnosti k detektivkám rozhodně nelze podezírat…)

    Ondra  (17.2.2012 16:07)

    Oto Horák: děkuji za reakci a souhlasím: termín "manýristický" je buď příliš široký nebo příliš úzký a každopádně použitý nepřesně. šlo mi o to, že tentokrát, víc než předtím, vystupují ty (uhrančivě krásné) obrazy více do popředí kvůli vyprázněnému vyprávění a přílišné "signalizovanosti" či modelovosti narativní situace či "zápletky". Kde byl Muž z Londýna krásně a napínavě rozkročen mezi žánrem a formou, stojí TK tak trochu na jedné noze.

    Oto Horák  (17.2.2012 11:44)

    Jen malá poznámka k tomu Tarrovi. Myslím si, že jeho filmy nemají být "realistické" a tudíž mi nevadí přemíra - někdy podivného - větru (a též stmívání až tmy) v Turínském koni (stejně jako mi nevadí "nerealistický" stálý déšť v jiných jeho filmech). Manýristické se mi jeví buď celé Tarrovo dílo, nebo není manýristické vůbec. Podle toho zda toto slovo chápeme jako negativum, jako machu, či jako určitý a smysluplný způsob zkreslení skutečnosti. V dějinách malířství to byl směr, který přinesl nepopiratelné a nové hodnoty, nový pohled na svět. (Co může být "manýrističtějšího" než Grecovy protáhlé postavy…) Obrazy v Tarrových filmech mají být krásné. Krásné až do abstraktnosti (vzpomeňme třeba fascinující začátek Muže z Londýna) - to opět souvisí s tím "(ne)realismem". Právě napětí mezi vizuální krásou, tj. dokonalostí (proces do-konaný) - z hlediska formálního záběr, jízda kamery, jež už logicky dospěla ke konci, nemá důvod pokračovat - a zdůrazňovanou chmurností perspektiv ("pesimismem") tvoří napětí v Tarrových filmech. Jinak si - na rozdíl od Marcela Arbeita nemyslím, že Tarr udělal z Tarkovského nevyzrálého školáka (ruskému režisérovi šlo o něco jiného, třeba o určitou duchovní naději, transcendenci) a souhlasím s Ondrou, že Turínský kůň není nejlepší Tarrův film. Ten konec světa je totiž příliš signalizovaný, na rozdíl od předchozích snímků se neobjevuje jako znepokojivé memento, ale režisér nám do něj strčil "čumák"… I tak jde v případě Turínského koně samozřejmě o vynikající a inspirativní filmové dílo. (Do své "pětky" filmů roku jsem jej nezařadil zaprvé proto, že se mi tam prostě těsně nedostal, zadruhé proto, že jsem dal přednost tvůrcům, kteří mě svým snímkem příjemně překvapili, ať už z důvodu, že jsem je dosud neznal, či proto, že jejich nový film znamená tvůrčí vzestup…)

    KF  (16.2.2012 13:12)

    Radomír Kokeš se už léta vyhýbá sestavování jakýchkoli žebříčků, protože je to proti jeho přesvědčení, jak se na kinematografii dívat.

    Julia Hotler  (15.2.2012 13:00)

    Ano, ta glosa na Zóně je velmi humorná, nicméně je z toho zřejmé, že propadne-li člověk nějakému filmu, chová se vůči těm, kteří ho odmítají, trochu jako náboženský fanatik. Nicméně je zajímavé, že i velmi inteligentní lidé jako třeba Milan Klepikov Stromu života propadli, pan Klepikov dokonce tvrdí, že "od Vertiga se v americké kinematografii neobjevilo nic tak významného, jako je tento film" - to by skutečně chtělo vysvětlit. Stejně jako by chtělo vysvětlit, v čem spočívá "mimořádnost filmu", o níž se hovoří na Zóně. Zůstane-li se totiž pouze u těchto vzletných zvolání bez dalšího vysvětlení, je to k ničemu a nelze to brát vážně.

    Mad Men  (15.2.2012 12:04)

    Ta zónova glosa, to bude nějakej troll. Nebo je zóna fakt takhle omezenej a blbej?

    pkkoblih  (15.2.2012 10:06)

    Srandovní glosa dnes vyšla na stránkách Zóny z pera Petra Soukupa. Aneb - jak je možné, že pro mě tak vyjímečné dílo, jakým je Strom života, zařadilo do svých žebříčků jen pět z třiadvaceti dotázaných. Hned má Soukup jasno, koho texty příště nečíst. Nedovedu si představit, co by dělal, kdyby ho i taková Alena Prokopová " zklamala " . Na zdejší anketu se každoročně těším a i přesto, že výběr hlasujících je vskutku reprezantivní, chybí mi tu např. ( a to už několikátý ročník ) David Ćeněk a snad i možná Radomír Kokeš…

    Ondra  (14.2.2012 14:25)

    nějak mi pořád vrtá hlavou ta poznámka o "klasice, která si uvědomuje sebe sama jako klasiku". vadil mi voiceover vypravěče a lehký manýrismus. na to, že jde o apokalypsu, jsou ty obrazy vědomě příliš krásné. ale smí se vůbec napsat, že TK není Tarrův nejlepší film?

    DavidL  (14.2.2012 01:36)

    Pro mě tedy jasně Strom života. To je nášup po všech stránkách. Ta Trierova blbinka vedle takového majstrštyku bledne.

    DavidL  (14.2.2012 01:32)

    Tuínský kůň celkově perfektní. Jen mě mrzí velice rušivé použití zvuku větru á la Sony Acid Loops. Připadalo mi to až směšné, jako vítr pořád stejně fučí. Chápu, že to bylo dotvořeno ve studiu, ale mohli si dát trochu záležet, aby to tolik nebilo do uší. A pak ty rostlinky/keře jak se kývou dle fukaru, takže se "větrem" rozhýbou až tehdy, kdy se k nim přibližuje kamera. To mi připadalo opět velmi legrační. Co pořád lidi mají s tou slabou Melancholií? Z úcty/respektu/soucitu k Trierovi? Shledávám mnohem zajímavějším nízkonákladový počin Another Earth (M. Cahill)

    POSLEDNÍ ČÍSLO

    Cinepur #113

    #113

    říjen 2017



    DALŠÍ ČLÁNKY


    DALŠÍ Z RUBRIKY anketa

    Nejlepší filmy roku 2016, část 2.

    Nejlepší filmy roku 2016, část 1.

    Jak prodat film? Anketa s filmovými distributory a producenty

    Kritikové a filmaři o kritice

    Nejlepší filmy roku 2015

    Nejlepší filmy roku 2014

    Anketa / Jak si stojí současný český dokument?

    Nejlepší filmy roku 2013


    POSLEDNÍ ČLÁNKY AUTORA

    Fatih Akin připravuje slasher o sériovém vrahovi z Hamburku

    Festival francouzského filmu

    Clooney se vrací do televize s adaptací románu Hlava XXII

    Podívejte se zdarma na vítězný film z letošního Locarna

    FAMUFEST


    RUBRIKY

    anketa (22) / český film (71) / český talent (33) / blu-ray (12) / cinepur choice (34) / dvd (119) / editorial (87) / fenomén (67) / festival (55) / fragment (18) / glosa (209) / horizont (29) / hudba (24) / kauza (33) / kniha (109) / komiks (10) / kritika (704) / minikritika (112) / nekrolog (1) / novinka (608) / objev (3) / pojem (36) / portrét (4) / profil (95) / reflexe (24) / report (94) / rozhovor (150) / scénář (4) / soundtrack (34) / téma (831) / televize (84) / tisková zpráva (1) / událost týdne (191) / video (2) / videoart (16) / videohra (51) / web (39) / zoom (148)

    Cinepur #79 Tento článek vyšel v časopise Cinepur #79, leden 2012

    Z obsahu tištěného čísla:

    Gustav Machatý. Touha dělat film / Úsvit autorské monografie v Čechách? (Tereza Frodlová, kniha)

    Projekce dětského filmu musí být událost / Jak se ve Francii distribuuje Fimfárum (Michal Procházka, téma)

    I Česku se kreativní průmysly vyplatí (Eva Žáková, kauza)

    Themes for an Imaginary Film / Pravidla symetrie (Aleš Stuchlý, hudba)

    Doctor Who / Turista v nonsensovém časoprostoru (Antonín Tesař, televize)

    Válka Bohů / O nesmrtelnosti příběhů (Tomáš Stejskal, kritika)

    + více...