Má za sebou český film nejsilnější rok? / Editorial 157
Anketu o nejlepší filmy uplynulého roku v Cinepuru uveřejňujeme už dlouho, ale letos se stalo něco nevídaného. Na prvních dvou místech se umístily české snímky – dokument Kláry Tasovské (a střihače Alexandera Kashcheeva) o fotografce Libuši Jarcovjákové Ještě nejsem, kým chci být a Amerikánka Viktora Tauše, audiovizuální smršť vzpomínek vyloučené hrdinky na dětský domov a osmdesátá i devadesátá léta. Oba filmy dostaly hlasy přímo v konkurenci těch zahraničních. Oba už za sebou také mají cestu po zahraničních festivalech – Ještě nejsem, kým chci být ji začal před rokem na festivalu v Berlíně a vlastně neskončila dodnes.
Osobně ho považuji za nejlepší český film bez ohledu na kategorie a projekci ve velkém sále karlovarského Thermalu, na jehož plátně koncept černobílých fotografií „vnitřně rozhýbaných“ hudbou, střihem a voiceoverem Jarcovjákové předčítající své deníkové záznamy vynikl obzvlášť. Je to výjimečně intimní, otevřený portrét nekončícího, svobodného hledání dnes už více než sedmdesátileté umělkyně, který je na jednu stranu výsostně její, ale na druhou působivě univerzální. I proto oslovuje na mnoha niterných rovinách divačky a diváky napříč generacemi.
Po právu mu patří letošní Cena české filmové kritiky za nejlepší dokument. Kritičky a kritici se shodli s okruhem osobností oslovených Cinepurem do ankety i v případě Amerikánky, když ji vyhlásili filmem roku. V rubrice Český talent přinášíme i portrét debutujícího režiséra Martina Pavola Repky, který si za rodinné drama Od marca do mája zasloužil podle kritiky titul objev roku.
Anketa o nejlepší filmy ukazuje, že se loni v české kinematografii děly pozoruhodné věci. To platí i pro jiné, pro někoho možná méně viditelné segmenty audiovize. Petra Chaloupková upozorňuje na talentovou reality show The Mag Wrap, která je podle ní jakýmsi jednorožcem ve formátu, u nějž se česká scéna nemůže pyšnit nijak zvláštní vynalézavostí a originalitou.
Pozornost na mezinárodní scéně k sobě pak poutají epický Brutalista a aninovaná Kočičí odysea. Michal Hogenauer napsal profil režiséra prvního snímku Bradyho Corbeta a můžete si přečíst i rozhovor s režisérem druhého filmu Gintsem Zilbalodisem. První je nominovaný na Oscara v kategorii nejlepší film. Druhý v kategorii nejlepší neanglicky mluvený film.
Držíte v ruce první ze šesti čísel roku. V každém z nich na vás čeká pečlivě vybrané téma – tím aktuálním je žánr westernu a příštím erotický film. Pokud existuje nějaké téma, které byste si rádi v Cinepuru výhledově četli, můžete nám napsat na redakce@cinepur.cz a my ho rádi zvážíme.
Přeji vám rok plný cinefilních žážitků, které vás změní.