Klepání na nebeskou bránu / Western pohlcený vlastní negací

Snímek Pat Garrett a Billy Kid (1973) začíná nemilosrdnou vraždou prvního jmenovaného a následně se vrací do minulosti, aby sledoval cestu k vraždě toho druhého. Cokoli se stane mezi těmito dvěma událostmi, nevyhnutelně nese jistý prvek marnosti a bezvýchodnosti, což si režisér Sam Peckinpah dobře uvědomoval. Vypráví příběh vyčerpaných stárnoucích mužů, kteří ze setrvačnosti dělají to jediné, co umějí. Ve skrytu duše doufají, že s nimi zmizí i svět, který představují. To byl v roce 1973 i příběh westernového žánru v jeho rodných Spojených státech.

Vysílený film, vysílený žánr

Za rekviem westernu jako hollywoodské instituce se často označuje Nebeská brána (Heaven's Gate, 1980), jejíž katastrofální finanční výsledky mimo jiné uspíšily krach studia United Artists. Příznačnějším zástupcem je však možná právě Peckinpahův vrcholný antiwestern, který shodou okolností sám klepal na nebeskou bránu prostřednictvím jedné z nejznámějších písní Boba Dylana Knockin' On Heaven's Door, s níž zpěvák ve filmu herecky debutoval v jedné z vedlejších rolí. V lidovém povědomí dnes tento song zůstává nejsilnějším dědictvím díla.

Pat Garrett a Billy Kid vznikal v křečích...