Úchvatné selhání disneyfikace / Zvoník u Matky Boží
Satirický seriál The Critic z roku 1994 obsahoval scénku, v níž titulní protagonista navštěvuje broadwayský muzikál na motivy románu Victora Huga Chrám Matky Boží v Paříži. Měla to být záměrně absurdní situace, protože myšlenka přebujelé romance zaplněné hudebními čísly překrývající všechno to lidské neštěstí a tragiku se autorům jevila jako legrační nesmysl. Netušili, že studio Disney tehdy vyvíjelo právě takový snímek, jenž jako první v historii animace překročil rozpočet 100 milionů dolarů a patří nejen mezi nejambicióznější, ale i nejbizarnější animované filmy své doby.
Čtvrt století po premiéře už představa pohádkového Zvoníka nikoho nepřekvapuje – na jeho přítomnost v popkultuře jsme si dávno zvykli. Právě to je jeden z talentů studia Disney: vybrat si slavnou pohádku, předlohu či historickou událost a zcela ji pohltit. Posunout její vyznění, upravit „nevhodné“ zvraty a vyrobit rodinný produkt, který v důsledku pečlivě naplánované všudypřítomnosti zcela nahradí původní povědomí o díle.
Tento proces lze nazvat „disneyfikací“ – termínem, který zpopularizoval sociolog Alan Bryman a který má čtyři základní pilíře. Tematizaci, tedy opatření produktu vhodným příběhem, důraz na hybridní...