Úvod do evropského filmopisu
Pokud je něco příliš blízko, nevidíme to jako celek. Pokud námi něco plyne, nevidíme to vůbec. Je těžké definovat evropský film. Žijeme v něm nebo s ním, a podívat se na něj z odstupu není snadné. V Evropě vznikne ročně 1800 filmů. Program MEDIA na podporu evropské audiovize slaví letos třicet let. Do filmové infrastruktury vkládáme obrovské národní i evropské zdroje. Odpověď na otázku proč je snadná a může být víc osobní než objektivní. Distribuční společnost Film Europe existuje deset let. Dekádu tak už hledáme, kupujeme, představujeme publiku na vlastních přehlídkách, televizi nebo VOD platformě festivalový a evropský film. Naší každodenní úlohou je odpovídat na otázku, co je evropský film. Jak ho divákům nabídnout. Jak udržet zdravý distribuční model, nevyčerpávat státní zdroje a nabízet filmovou uměleckou kvalitu.
„Evropský film“ se dá uchopit estetickými měřítky. Posledním koncepčním evropským hnutím bylo Dogma 95. „Nová“ rumunská a „divná“ řecká vlna jen geograficky ozvláštňují starší impulzy a výrazné národní „nové“ vlny šedesátých let – československá, polská, britská a francouzská – mají s odstupem času podobný systémový problém jako ars nova ze 14. století. Francouzskému skladateli, teoretikovi a básníkovi Filippovi de Vitri se připisuje...