Vzpomínky veterána genderových válek / České porevoluční feministické psaní o filmu
V tuzemském porevolučním feministickém psaní o filmu je možné vysledovat několik vln, etap a kauz. Pokusím se je popsat a vztáhnout k širšímu společenskému dění, postavení feminismu a vývoji přemýšlení o tématech, která otevírá. Platí, že zpočátku jsme nasávali hlavně anglosaské vlivy a reprodukovali už jinde řečené a napsané. Postupně jsme zpřevraceli stavební kameny české popkultury i výsadních uměleckých děl. Teď už jsme součástí globálního vývoje, byť mírně zaostáváme. Pomalu dobíháme kolečko a předáváme štafetu v momentě, kdy české prostředí definují hlavně dokola se opakující genderové války. Vždy tu samozřejmě zůstávala základní nevýhoda feministického psaní – víme, o čem bude a na co přijde. Produkuje se stále stejné poznání. Je to pár témat, pár opakujících se pojmů. Z vědeckého hlediska je tu málo objevů a překvapení. To ale platí obecně pro psaní o filmech, které jsou stereotypní, a těch je většina. Feminismus z tohoto důvodu bylo třeba skoro vždy doplnit jinou metodou či diskurzem. Přestože se filmovému psaní z feministických pozic také věnuji, sám sebe z tohoto popisu vyloučím.Postel, Oskar
Během devadesátých let tu prakticky nenajdeme žádného autora nebo autorku píšící o filmu, kteří/ré by se otevřeně hlásili/y k feminismu nebo...