Tanec velkého hladu / Vzplanutí

17. 2. 2019 / Antonín Tesař
zoom
Placený

Na několika málo stránkách povídky japonského spisovatele Haruki Murakamiho Podpalování stodol (Barn Burning) najdeme některé klíčové scény její volné filmové adaptace. Hned na jejím počátku kamarádka vypravěče, která v povídce ani nemá jméno, předvádí pantomimické číslo s oloupáváním mandarinky. Říká mu přitom, že u pantomimy nejde ani tak o to představit si, že imaginární objekt se nachází ve vaší ruce, ale spíš zapomenout na to, že tam není.

Místy je téměř doslova z Murakamiho textu opsána i zásadní scéna, ve které se vypravěč, jeho kamarádka a její přítel sejdou u vypravěče doma a kouří marihuanu. Bohatý přítel se vypravěči svěří, že jen tak pro zábavu zapaluje opuštěné stodoly za městem. V dohledné době se prý chystá zapálit jednu, která se nachází velmi blízko vypravěčova bytu. Tím povídka pomalu končí. Text sice naznačuje, že s přítelovým tvrzením je něco zásadně v nepořádku, ale ve všech ohledech nechává čtenáře tápat.

Snímek Vzplanutí, který podle Murakamiho textu natočil jeden z nejzásadnějších jihokorejských tvůrců současnosti Lee Chan-dong, roztahuje hutnou předlohu do dvouapůlhodinové stopáže. Na první pohled by se mohlo zdát, že k ní Lee přidal především druhé dějství filmu, které lze sledovat...

Zpět

Přečtěte si celý článek

Tento článek je zamčený.
Přečíst si jej můžete po zakoupení daného čísla časopisu.

Koupit časopis

Máte číslo už zakoupené? Přihlaste se.

Přihlásit se

Sdílet článek

Článek vyšel v čísle

Autor ve 21. století

121 / únor 2019
Více