Kdo si může dovolit konat dobro? / Dívka s jehlicí
Ze tmy vystupují kontury lidských tváří. Křičí, řvou, křečovitě se smějí a jejich makabrózní grimasy splývají. Touto expresivní montáží začíná snímek Magnuse von Horna Dívka s jehlicí, exkurz do chudé a morálně rozvrácené Kodaně na konci první světové války. Poprvé zneklidnil a šokoval obecenstvo na loňském festivalu v Cannes a byl nominován na Oscara za nejlepší zahraniční film. Nekompromisní dílo v sobě eklekticky spojuje celou řadu žánrů a motivů. A i když jsou místy tyto žánrové švy viditelné, neubírají mu nic na devastačním vyznění, v němž přesto probleskují záchvěvy nečekané křehkosti, lidskosti a naděje.
Mladá žena Karoline pracuje v továrně jako švadlena. Jsou poslední dny Velké války, v jejímž víru se ztratil i Karolinin manžel Peter. Protože však nebyl oficiálně prohlášen za mrtvého, nemá jeho žena nárok na vdovský důchod. Ocitá se tak na hraně chudoby, kdy musí opustit svůj skromný příbytek a přestěhovat se do vlhkého podkroví. Naději na lepší život spatří v románku s ředitelem továrny Jørgenem, s nímž otěhotní. Plánování budoucnosti v životě plném luxusu a s vlastním služebnictvem však striktně utne Jørgenova matka, která Karoline navíc připraví o jediný zdroj příjmů. Situaci nezlepší ani návrat Petera z vojny, kterého válka...