Jak definovat mužnost na plátně

Nelze určit, jestli lidé vystupující ve filmech a seriálech spíše reprezentují určitou normu ve společnosti, jak má vypadat „muž“ či „žena“, anebo teprve společnost začíná napodobovat to, co vidí na plátně či obrazovce. Jde v zásadě o směs obojího, která vzniká ve spletitých zpětně vazebních smyčkách. Základní tezí přitom je, že neexistuje žádná tradiční maskulinita, nějaký zlatý věk, k němuž můžeme odkázat a od něhož už se začaly jako od normy odchylovat další obrazy mužnosti.

Začněme legendou. Když herec Clark Gable sundal ve snímku Stalo se jedné noci (1934) košili a neměl pod ní nátělník, klesnul prodej nátělníků v USA na historické minimum. Naopak silně vzrostla obliba nátělníků po uvedení Smrtonosné pasti (Die Hard, 1988), kde v něm Bruce Willis strávil většinu příběhu. Přestože nejde dokázat, jestli měl Gable opravdu vliv na textilní průmysl, a příčiny případného poklesu prodeje zboží lze přičíst na vrub hlavně hospodářské krizi, je jisté – právě ze životnosti oněch legend –, že neustále kolísá představa o tom, co lze považovat za správný mužský atribut. Není nakonec podstatné, kolik se v které dekádě kupovalo nátělníků, ale jaký význam byl přikládán jejich nošení,...