Velká čínská zeď / Rozestavěný pomník čínsko-amerického přátelství
O kolosálním 3D velkofilmu se převážně psalo jako o završení hollywoodské snahy proniknout na čínský trh. Země s miliardovou populací, jejíž divácký potenciál stále roste, hraje významnou roli ve vyvažování zisku u vysokonákladových projektů. Čínské tržby například zajistily pokračování snímků Pacific Rim (Guillermo del Toro, 2013) či Warcraft (Duncan Jones, 2016) navzdory jejich nevalným výsledkům na americkém trhu. Dovoz filmů do Čínské lidové republiky ovšem podléhá řadě regulací a vágně stanovené cenzuře, která víceméně závisí na rozhodnutí politbyra.
Nejisté podmínky distribuce vedlo hollywoodská studia k vytváření koprodukcí a přesunům děje vstříc čínskému publiku, jako v případě mezinárodního hitu Transformers: Zánik (Michael Bay, 2014). Ačkoli Velká čínská zeď (Čang I-mou, 2016) působí jako klín do čínského filmového protekcionismu, produkční rozhodnutí i vyznění svědčí o opaku. Namísto dobývání Východu sledujeme propracovanou snahu Číny napodobit a využít hollywoodské prostředky k vlastnímu vstupu na globální trh. Podobné ambice Ize vysledovat už u Květů války (Čang I-mou, 2011), válečného velkofilmu s Christianem Balem v hlavní roli, v té době...