Obrátit se k divákům zády / Rozhovor s Chou Siao-sienem

Závoje rozdělující scénu na několik plánů, v nichž se půvabné postavy pohybují jako v baletní choreografii a předměty existují coby extenze jejich emocí a myšlenek. Obraz rámuje fantastickou krajinu ustupující na horizontu v kaligrafické harmonii. Přes jezero přeletí stín labutě a vítr zpívá ve květech stromů. Poslední snímek Chou Siao-siena Assassin (2015) je stejně jako jeho předchozí filmy plný dlouhých záběrů a precizních hlubokých kompozic, které charakterizují dílo tchajwanského režiséra a přitáhly k němu na konci osmdesátých let světovou pozornost. Zároveň promyšlená krása drobí děj, vzdálenou historii a enigmatické kulturní kódy na nepolapitelné fragmenty – náznak drobivé tendence se objevuje třeba už v jeho teenagersky rozjitřeném filmu Millennium Mambo (2001) –, v nichž je v podstatě nemožné se vyznat (jakkoli je možné předstírat, že to jde).

I tak si Chou odnesl cenu za režii za Assassina z festivalu v Cannes, což svědčí o hodnotě, kterou stále má jako tvář tchajwanské nové vlny pro západoevropské festivaly, jež ho kdysi „objevily“. Snímek Město smutku zvítězil v roce 1989 v Benátkách. Mezi Assassinem a jeho předchozím, ve Francii natočeným ...