Fénix stoupající z popela / Současná obroda hongkongské kinematografie

Když v roce 1997 Hongkong přešel pod správu Číny, měl tamní filmový průmysl za sebou čtyři desetiletí prosperity. Jenže dekáda po spojení bývalé britské kolonie s pevninskou velmocí přinesla tvrdý propad produkce a tržeb. Domácí i zahraniční tisk tehdy plnily prognózy trpkého konce ještě nedávno jedné z předních filmových veličin světa. Navzdory jim dnes Hongkong představuje jednu z nejživějších kinematografií jinak filmově stagnujícího Dálného východu. Cesta k tomuto stavu vedla mimo jiné přes oživení debaty o identitě domácí kinematografie a paradoxně i přes tolik zatracované koprodukce s Čínou.

Do bilaterální dohody Closer Economic Partnership Arrangement (CEPA) o užší hospodářské spolupráci Číny a Hongkongu přibyla v roce 2005 oblast podnikání v audiovizi. Takový krok byl vnímaný jako potřebná vzpruha pro kolabující hongkongský filmový průmysl. Ten na přelomu tisíciletí zasáhla nejprve emigrace čelných osobností do Hollywoodu v souvislosti s nejistotou kolem osudového roku 1997. K tomu se přidaly rapidní poklesy návštěvnosti a produkce vlivem asijské finanční krize i epidemií ptačí chřipky a SARS na začátku tisíciletí. Zatímco v roce 1993 se produkce vyhoupla na 187 titulů (rekord za předchozích dvacet let), o šest let nato se propadla na 85...