Až po uši v animaci / Anifilm ocenil Kaufmana i studenta FAMU
I v duchu aktuální problematiky migrace se nesl letošní ročník největšího domácího festivalu animované tvorby Anifilm v Třeboni. Dramaturgové festivalu připravili nejen několik pásem s filmy na toto téma, ale pozvali například do festivalových porot i několik animátorů českého původu, žijících a působících však již mnoho let v zahraničí jako jsou Jan Pinkava – autor oscarového krátkého filmu Geriho hra z roku 1997 – nebo Vera Neubauer, která si vydobyla respekt se svými háčkovanými či experimentálními filmy ve Velké Británii. Festivalové poroty rozhodovaly jako obvykle hned v několika kategoriích, reflektující současnou formální různorodost animované tvorby. Mezi celovečerními filmy zvítězil americký snímek Anomalisa režisérského dua Duke Johnson a Charlie Kaufman.
Především pro druhého jmenovaného – až kultovního hollywoodského scenáristu, čtyřikrát nominovaného na Oscara – je Anomalisa osobním projektem. Jeho prvním scenáristickým pokusem přenést jeho temný, ustaraný svět do animace. Výsledek jeho snahy vzbuzoval mezi tradičními animátory zatím spíše rozporuplné reakce, zato Hollywood či festivaly hraného filmu (jako například ten benátský) jej přijímaly s otevřenou náručí a údivem nad jeho technologickým zpracováním.
Hlavní cenu Anifilmu v kategorii krátký animovaný film získal francouzský potemnělý dvanáctiminutový snímek Periferie , režiséra Davida Coquard-Dassaulta. Minimalistický, téměř bezbarevný film beze slov a jakéhokoliv vysvětlení začíná obrazem apokalyptického opuštěného, vylidněného sídlištního komplexu, v němž lze slyšet jen štěkot prohánějících se smeček vychrtlých psů. Ani s přibývajícími minutami se nedozvídáme nic bližšího, můžeme se jen dohadovat, kde všichni jsou a proč občas slyšíme vzdálené sirény. Teprve s úplným závěrem filmu vychází najevo, že sídliště je určeno k likvidaci kontrolovanou detonací, která pohřbí nejen masu budov, ale i smečky toulavých psů, jež jsme do té doby sledovali. Scenáristický nápad vysílá díky svému minimalistickému provedení silný vzkaz v první moment zaraženému publiku.
V soutěžní kategorii studentských krátkých filmů Anifilmu bodoval poprvé a jedinkrát i český film. Cenu získal student FAMU Jan Saska za svůj bakalářský snímek Happy End. Porotu zaujal především způsob vyprávění pozpátku, inspirovaný lidovým vtipem o tom, jak z rakve vypadnutá mrtvola nakonec ožije pod rukami chirurgů na operačním sále poté, co si postupně různí lidé mysleli, že zrovna oni zapříčinili mužovu smrt/skoro smrt. Černobílý film ve vizuálním retro stylu starých vyprávěnek oslovil publikum i díky rytmu a černému humoru.
Novinkou festivalu byla letos divácká soutěž „O nejlepší český film festivalu“. Diváci mohli elektronicky hlasovat pro jakýkoliv na Anifilmu uvedený česky snímek. Organizátoři tak chtěli vyjít vstříc množství domácích filmů, které se letos nevešly do hlavních soutěží, ale byly například uvedeny jako součást sekce České obzory. V diváckém hlasování zvítězil ambiciózní, více jak dvacetiminutový loutkový film nejen pro děti Až po uši v mechu autorské dvojice Báry Zadražilové a Filipa Pošívače. Film díky chytrému scénáři (hlavní postava příběhu hledá uprostřed lesa svůj talent) a vtipnému komentáři (s výrazným hlasem Anny Polívkové) úspěšně balancuje na hraně žánru filmu pro starší děti a dospělé publikum.
I navzdory různorodým vítězům Anifilm letos opět ukázal široké rozpětí současné domácí i světové animace, i to, že animace je schopna vypovídat také o závažných aktuálních tématech.