Válka barev

Sledování distribuční taktiky vydavatele Magic Box tu a tam nabídne téma, které denní filmová reflexe okomentovat nestačí. Během podzimních týdnů se společnost odhodlala ke zdánlivě anti-komerčnímu úkroku k domácí tvorbě „divokých“ 90. let. Na DVD trh vyslala desítku „žánrových“ titulů spjatou vesměs pověstí ztřeštěných, nepůvodně vykrádajících, zatracených pokusů-propadáků. Stranou možná stojí pohádky, dodnes oblíbené či (televizně) uváděné: čapkovský-svěrákovský Lotrando a Zubejda, erbenovská-zelenkovská Nesmrtelná teta nebo civilní rodinné snímky Drahomíry Reňákové-Králové Potkal jsem ho v ZOO a Artuš, Merlin a Prchlíci. U nich dnes odrostlému divákovi na mysli nevytane pouze trauma a běs.

Opakem může pro nedávné pamětníky být ovšem setkání s dobově ambiciózními, chtivými adaptacemi žánrových vzorců, které v československé předrevoluční tvorbě takřka chyběly. Jakmile se producentské plány uvolnily a začaly se ohlížet západním směrem, objevila se na scéně nová generace v čele s energickým Filipem Renčem. Jeho kariérní případ v mnohém reprezentuje osudy v možnostech ztracených „devadesátkových“ filmařů, s tím rozdílem, že dnes prominentní řemeslný tvůrce svou „klinickou“ smrt spjatou s psycho-thrillerem ...