Černá listina netrvá věčně / Rozhovor s íránským režisérem Šahramem Mokrím
Dva íránské snímky uspěly v nedávné době na prestižních filmových festivalech. Na Berlinale v únoru triumfoval film Taxi Jafara Panahiho, režiséra stále v domácím vězení. Předloni na sebe upozornil v Benátkách režisér z nastupující mladší generace Šahram Mokrí. Jeho snímek Rybka a kočka (Mahi va Gorbeh, 2013) propojující hororová klišé se sociálním dramatem a natočený v jediném záběru (137 minut) získal zvláštní cenu v sekci Orizzonti mapující nové trendy v kinematografii. Mokrí debutoval v 2009 s Ashkan, kouzelný prsten a jiné příběhy (Ashkan, angoshtar—e motebarek va dastan-haye digar, 2009) a jeho druhý celovečerní projekt vyniká hlavně po formální stránce. V příběhu plném časových smyček o podezřelé restauraci u jezera kamera proplouvá prostorem v precizně připravené choreografii. Rybku a kočku íránská kritika vyzdvihla jako jeden z nejvýraznějších počinů loňského roku, ale v tamní distribuci zatím film uvedený být nesměl.
Rybka a kočka je snímek formálně výrazný, pohrávající si nejen s časovými rovinami, ale i žánrovými normami. Jaká byla jeho geneze?
Rybka a kočka pro mě představuje film o času, žánru, prostoru a historii filmu....